Období vegetace plevelů je omezeno agrotechnickými zásahy, jako jsou základní zpracování půdy, předseťová příprava půdy a sklizeň plodiny. Průběh počasí v tomto období ovlivňuje zastoupení plevelů. Pěstování jarního ječmene vytváří ideální podmínky pro skupinu časně jarních druhů plevelů a také pro druhy přezimující. Píše o nich v Zemědělci č. 5 Ing. Jan Winkler, Ph.D., který působí na Mendelově univerzitě v Brně.
Skupina časně jarních plevelů zahrnuje druhy se schopností snášet pouze krátkodobě nízké teploty. Běžnou zimu tyto druhy nepřežijí, proto mají po dozrání dobu dormance tři až pět měsíců, díky čemuž nevyklíčí na podzim ani za optimálních vnějších podmínek.
Mezi nejvýznamnější plevele v ječmeni patří oves hluchý, který je jedním z konkurenčně nejškodlivějších plevelů. Oves hluchý se již rozšířil z nížin do podhorských oblastí. Mezi nejčastější plevele patří také opletka obecná a truskavec ptačí, které často unikají herbicidní ochraně a jsou běžnou součástí zaplevelení všech jařin.
Plevele citlivé na herbicidní ochranu jsou hořčice rolní, ředkev ohnice a silenka noční. Dnes je jejich hospodářský význam okrajový.
Skupina přezimujících plevelů má schopnost přezimovat v našich podmínkách a má dvě hlavní období klíčení, a to na podzim a během brzkého jara. V porostech jarního ječmene je podzimní populace plevelů poškozena předseťovou přípravou půdy. Jarní populace těchto druhů je schopna se v plodině prosadit.
Mezi běžně se vyskytující plevele v jarním ječmeni patří svízel přítula, violka rolní, heřmánkovec nevonný a zemědým lékařský. Tyto druhy představují vážnou konkurenci pro ječmen a jejich výskyt vyžaduje náležitou pozornost.
Druhy plevelů, které je možné v porostech ječmene dobře regulovat herbicidy, jsou kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, ostrožka stračka a mák vlčí.
Některé druhy plevelů je plodina schopna potlačit svou konkurenceschopností. Jde o ptačinec prostřední, hluchavku nachovou, h. objímavou, rozrazil perský a r. lesklý. Naopak některé druhy se vyskytují stále častěji a jsou často přehlíženy. K takovým plevelům patří kakost maličký, pumpava obecná a úhorník mnohodílný, uvádí autor.
Pozdně jarní plevele zahrnují výrazně teplomilné druhy. Jejich klíčení začíná až při teplotách nad 5 °C. Dobře zapojený porost jarního ječmene tyto plevele potlačí svou konkurenční schopností. Přesto se s nimi můžeme v plodině setkat, a to především v mezerovitých a poškozených porostech.
Velmi běžným plevelem z této skupiny, se kterým se běžně potkáme v porostech jarního ječmene, je merlík bílý. Nažky merlíku jsou schopny klíčit již při krátkodobém působení teplot nad 5 °C. Díky tomu merlík vyklíčí často ještě před zapojením porostu ječmene, především pokud nastoupí brzo teplé počasí, shrnuje autor.*
Úvodní foto: Svízel přítula – velmi problematický plevel Foto Jan Winkler
