Nejvýznamnější a nejrozšířenější plodiny z hlediska tržní produkce zemědělců (ozimá pšenice, ozimý ječmen a ozimá řepka) jsou sety na podzim. Proto je nutné spolehlivě eliminovat plevelné rostliny, které silně konkurují plodinám již krátce po vzejití.
Při zanedbání pravidel regulace plevelů dochází k nevratnému poškození porostu, kterému nezabráníme ani jarními aplikacemi účinných herbicidů. Přesto má však jarní ošetření svůj význam, především v letech, kdy je průběh zimy nadnormálně teplý. Cílem regulace plevelů na orné půdě je postupně snížit zaplevelenost, co nejvíce eliminovat konkurenci plevelů vůči kulturním rostlinám při zachování diversity plevelných druhů v agroekosystému. Tématem se v Zemědělci č. 5 zabývá doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., který působí ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni.
Jednotlivá opatření, aby splnila svůj význam, musí být soustavná a promyšlená s cílem postupného snižování zásoby generativních a vegetativních diaspor v půdě. Smyslem fungujícího systému regulace na jednotlivých pozemcích a celých farmách je harmonické spojení zpracování půdy, agrotechniky, využití herbicidů i celé řady dalších faktorů, připomíná autor.
V současné době se významně vyskytují na polích následující ozimé plevelné druhy: chundelka metlice, svízel přítula, heřmánkovec nevonný, heřmánek vonný, hluchavka nachová, hluchavka objímavá, chrpa polní, mák vlčí, mák pochybný, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, rmen rolní, rozrazil perský. Jedná se o plevelné druhy, které se na polích v minulosti nacházely poměrně hojně, ale vlivem systematického používání herbicidů v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století se jejich výskyt podstatně snížil. Některé, jako chrpa polní, máky, kokoška pastuší tobolka a penízek rolní, se vyskytovaly na polích v podprahových množstvích a v některých oblastech téměř zmizely.
Současně lze na polích pozorovat silné výskyty plevelů, které byly v minulosti téměř neznámé. Silně se rozšířila locika kompasová, bolehlav plamatý, úhorník mnohodílný, violka rolní a zemědým lékařský. Tyto plevelné druhy se na polích rozšířily především vlivem dlouhodobého používání herbicidů, vůči nimž jsou odolné. O kvalitě porostů jsme rozhodli již v minulém roce a roli sehrály dále uvedené faktory, konstatuje autor.*
