Pod pojmem stonkoví krytonosci se skrývají dva druhy brouků z čeledi nosatcovitých (Coleoptera: Curculionidae), a to krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) a krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus). Tyto dva druhy způsobují pravidelně závažná poškození porostů řepky. Je nutné jejich výskyt každoročně sledovat a při překročení prahů škodlivosti zasáhnout.
Podobně jako v minulých letech i v roce 2019 překročil výskyt těchto dvou druhů v lapácích Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) na většině míst prahy škodlivosti, lze tedy očekávat podobný trend i v roce 2020.
Důležité v ochraně proti stonkovým krytonoscům je především zasáhnout dospělce (samice) dříve, než nastane kladení vajíček do rostlin řepky. Takový termín nastává ve chvíli, kdy se u samic objeví první zralá vajíčka, a trvá do doby, kdy má 20 % odchycených samic zralá vajíčka. Po tomto termínu se účinnost insekticidů prudce snižuje. Ošetření na larvy je neúčinné a neprovádí se (larvy se vyskytují uvnitř stonků/listů rostlin). Časové okno pro ošetření je většinou u obou druhů odlišné. U k. čtyřzubého bývá vhodný termín ošetření posunut oproti k. řepkovému o jeden až tři týdny později, kvůli rozdílným teplotním nárokům a délce vývoje vajíček u samic. Je tedy vhodné oba druhy od sebe odlišovat a pokud možno sledovat vývoj vajíček v ovariolách samic.
Nejvyšší účinnost na stonkové krytonosce vykazují organofosfáty a také jejich kombinace s pyretroidy, zejména přípravek Nurelle D. Pro tento rok lze s těmito skupinami účinných látek ještě počítat. Od dubna 2020 budou v EU zakázány přípravky na bázi thiaklopridu (Biscaya 240 OD, Proteus 110 OD atd.). Z neonikotinoidů zůstávají pro ochranu škůdců řepky pouze přípravky na bázi acetamipridu. Ošetření přípravky na bázi pyretroidů má relativně krátkou účinnost a v případě rozvleklého náletu jednoho druhu krytonosce nebo při škodlivém výskytu obou druhů krytonosců je nutné ošetření pyretroidy opakovat.
Ošetření proti stonkovým krytonoscům je třeba provádět na základě údajů z jejich monitoringu (vlastní nebo podle signalizace ÚKZÚZ) a pokud možno účinnými přípravky v registrované dávce.
Tyto a další informace uvádějí ve svém článku zařazeném v lednovém vydání časopisu Úroda (1/2020) Ing. Tomáš Hovorka a prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.*
