Silážní kukuřice – královna sacharidových objemných krmiv

Silážní konzervační proces zná lidstvo již velmi dlouho. Tento proces byl objeven náhodně, vlastně podobně jako výroba vína či piva a dalších fermentačních biotechnologií.

Silážování je konzervace rostlinné biomasy pomocí organických kyselin, které jsou produkované přírodními mikroorganismy z cukrů uložených v tkáních rostlin. Při silážování je zachován obsah živin i vitamínů.

Základní podmínkou pro úspěšné silážování je rychlé okyselení silážované hmoty pomocí bakterií mléčného kvašení, které produkují kyselinu mléčnou, jež dokáže dostatečně dlouhodobě zakonzervovat krmivo a brání nežádoucím procesům, jako je například hnití.

V silážním fermentačním procesu, a to hlavně na jeho začátku se více či méně vždy uplatňují mikroorganismy. Podmínky pro anaerobní mikroorganismy dokážeme zásadně ovlivnit vytěsněním vzduchu ze silážní hmoty. Při pomalém a nedostatečně intenzivním vytěsňování vzduchu v průběhu dusání dochází k nežádoucímu faktoru, a to k množení plísní a kvasinek. Teprve úplně znepřístupnění vzduchu zastaví jejich růst. Plísně vyžadují kromě kyslíku a živin i podmínky s vyšší vlhkostí (nízký obsah sušiny v silážované hmotě) a minimálním prouděním vzduchu. Takto namnožené plísně dokážou přežívat i v kyselém prostředí siláže. Růst plísní v siláži je tak indikátorem přítomnosti vzduchu (kyslíku) v siláži. Řešením je aplikace vhodných konzervantů, které dokážou v krátkém čase vytvořit vhodné podmínky pro rychlé snížení pH silážované hmoty, a tak zabránit zahřívání hmoty a ztrátám na živinách.

Kukuřice na siláž představuje klíčovou pícninu ve výživě skotu. Dlouhodobý a intenzivní vývoj nových hybridů KWS přináší novou kombinaci vysoké kvality a vysokého výnosu. Hmotnostní podíl jednotlivých částí rostliny kukuřice ovlivňují zejména (kromě odrůdy/hybridu) hustota porostu a půda a klima (voda, teplota). Stejný hybrid v různých podmínkách může nabývat odlišného zastoupení jednotlivých částí rostliny, a tím i rozdílného živinového složení. Souvisí to i s tím, že zrnová zralost a silážní zralost nepostupuje rovnoměrně a společně, ani živiny nejsou rozloženy stejně a rovnoměrně v jednotlivý částech rostlin. Obsah sušiny stoupá s postupným dozráváním rostliny, zejména pak zrna. Transformace vodorozpustných cukrů na škrob v zrnu začíná v době kulminace koncentrace cukrů v sušině celé rostliny. Intenzivní transformace škrobu probíhá v období 10–14 dnů a později pak koncentrace škrobu stoupá velmi pomalu nebo už jen stagnuje. Monitorováním nutričního složení porostů silážních kukuřic můžeme získat více energie, ale také předpoklad lepší a efektivnější fermentace, která vede i k větší chutnosti siláže. Pro optimální termín silážování je možné využít DMM Tool, což je nástroj pro odhad sušiny silážní kukuřice s možností předpovědi vývoje sušiny na následující týden. Rovněž v době nástupu silážní zralosti je možné využít poradenské služby KWS s mobilní laboratoří NIRs, která měří základní významné parametry kukuřice, jako je obsah sušiny, škrobu, ADF, NDF, NL, tuk a popel.

Jistě se shodneme, že silážní kukuřice je nezastupitelná plodina v krmné dávce ve výživě skotu. Cílem kvalitní kukuřičné siláže není jen samotné zachování živin, ale také zlepšení jejích kvalitativních parametrů a dosažení co nejlepší stability. Průměrná kráva zkonzumuje okolo 7500 kg sušiny za rok, kde nejméně polovina musí pocházet z objemných krmiv, které jsou pro ni nejzdravějším a nejpřirozenějším krmivem. A proto pokud si nejste jistí s rozhodnutím, kdy je vhodné začít silážovat, neváhejte kontaktovat obchodní zástupce společnosti KWS OSIVA, kteří jsou vám k dispozici.

Přeji vám úspěšné zvládnutí letošních sklizní kukuřice. *

Autor: Ing. Alena Tomanová, regionální obchodní zástupce KWS Osiva s. r. o., foto archiv firmy