05.07.2022 | 10:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Seznámili veřejnost s prací ústavu

Práci Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni představili jeho pracovníci na dni otevřených dveří. Návštěvnici si mohli prohlédnout devatenáct stanovišť se širokým tematickým zaměřením. Přímo před vchodem do budovy ústavu byla umístěna expozice, která ukazoval vývoj výnosu pšenice. Přílohové hospodaření poskytlo 0,4 t/ha, trojpolní 1 t/ha, využití Norfolského osevního postupu přineslo nárůst na 1,5 t/ha.

Akce je určena především pro školy, ale lidé ji navštěvují také jednotlivě, uvedl doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV). Stanoviště ukazovala například zemědělské stroje, zabývala se šlechtěním rostlin včetně biotechnologií, genetickými zdroji nebo plevelnými rostlinami. Návštěvnici si mohli prohlédnout ukázky ze života včel, informovat se o biopalivech, vinné révě, virových chorobách na obilninách, funkci přirozených nepřátel patogenů nebo moderních postupech v zemědělství, jako je například využití dronů.

Výzkumný ústav hraje významnou roli v uchování genetických zdrojů. Podílí se na něm Odbor genetiky a šlechtění rostlin. Pracoviště Fyziologie a kryobiologie rostlin se zabývá vývojem a aplikací metod dlouhodobého uchování vegetativně množených rostlin, jedná se například o ovocné dřeviny, brambory, chmel a podobně. „Naše kryobanka slouží jako bezpečností záloha pro standardní kolekce vegetativně množených rostlin pro případ, kdyby došlo ke ztrátě nějaké položky na původním pracovišti. Naše práce je do určité míry výzkum, protože i když některé metody používáme rutinně, je vždy co zlepšovat. Lze například zlepšit efektivitu metody a zlevnit ji,“ uvedl vedoucí odborného týmu Ing. Miloš Faltus, Ph. D. Důležité podle něj je, jaké regenerační hodnoty dostanou po obnovení rostliny z kapalného dusíku. Nejefektivnější metoda v jejich podmínkách byla například u jabloní, kdy použili metodu dormantních pupenů. Regenerační schopnost materiálu dosáhla po návratu do polních podmínek zhruba 100 %. Z in vitro metod se v průměru pohybuje kolem 30–50 %.*

Další podrobnosti přinese týdeník Zemědělec.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down