Setkání nad pokusnými parcelami s řepkou

Pěstování řepky olejky je poměrně náročné. Pro dosažení co nejvyšších výnosů pěstitelé nesmějí opomenout dostatečné hnojení a ošetřování, protože tato olejnina velmi dobře reaguje na intenzifikační vstupy. V přesných maloparcelkových pokusech v Červeném Újezdě na Praze-západ se v příznivých ročnících dosahovalo i kolem osmi tun na hektar.

V posledních letech se ale výnosy řepky kvůli nepříznivým podmínkám za vegetace pohybovaly na nižší úrovni, zejména v loňském roce. Množství informací o pěstování řepky mohli na poli výzkumné stanice načerpat účastníci polního dne s názvem Den plný poznatků, informuje Ing. Hana Honsová, Ph.D. Stanice patří pod Českou zemědělskou univerzitu v Praze (ČZU). Pokusy se střídají na pěti honech. Vzhledem k tomu, že Červený Újezd leží ve srážkovém stínu Krušných hor, je potřeba přizpůsobovat pěstitelské technologie i výběr odrůd nedostatku vláhy. Značnou část pokusů zabírá řepka, u které se kromě odrůd ověřuje i různé hnojení a ochrana.

Slučovat dávky hnojiv

V pokusech v Červeném Újezdě se letos po zimě začalo hnojit dusíkem od 1. února. Časné přihnojení se vyplatilo. Po roztátí sněhu se dusík dostal do půdy ke kořenům řepky, což rychle podpořilo regeneraci rostlin po zimním období. Ing. Bečka upozornil na to, že se kromě časného přihnojení na jaře v suchých oblastech vyplatí slučovat dávky dusíku. Na pokusné stanici ověřovali různé možnosti. V porovnání s děleným dusíkatým hnojení nemělo slučování dávek negativní vliv na výnosy řepky. K výhodám patří omezení přejezdů po poli. V pokusech mimo jiné ověřují směs složenou z granulí neobalovaného a obalovaného ledku v poměru jedna ku jedné. Myšlenka je taková, že se neobalovaný ledek rychle rozpustí a obalovaný zůstane delší dobu, až tři týdny, nerozpuštěný pro pozdější dodání živin rostlinám. V Červeném Újezdě se toto hnojení osvědčilo.

Řepka na hnojení náročná

Letošní velké opady květů, které zaznamenali v Červeném Újezdě i na dalších lokalitách, mohly signalizovat nedostatečnou výživu rostlin. Na problematiku hnojení řepky se zaměřil Ing. Jindřich Černý, Ph.D., z ČZU. Připomněl, že je řepka náročná na nejen na makroprvky, ale i na mikroživiny. Z mikroprvků je pro řepku velmi důležitý bór. Za sucha se příjem tohoto prvku rostlinami snižuje. Přitom má bór zásadní význam pro tvorbu výnosotvorných prvků, je nutný pro výživu generativních orgánů řepky. Vzhledem k jeho malé pohyblivosti v rostlinách nestačí pouze jednorázové hnojení. Bórem by se měla řepka hnojit ještě jednou před květem nebo v období kvetení. K dalším významným mikroprvkům nutným pro výživu řepky patří mangan, který ovlivňuje využití dusíku rostlinami a pohyb asimilátů. Při nedostatku bóru a manganu může dojít k výraznému poklesu výnosů řepky. Z makroprvků řepka potřebuje dostatečné množství dusíku, fosforu i draslíku. Jak uvedl Ing. Černý, současné odrůdy řepky umějí s makroživinami dobře pracovat. Řepka je také náročná na síru, a to hlavně v období tvorby generativních orgánů. Sírou pěstitelé většinou hnojí dostatečně.

Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 7/2025.