V posledních letech je stále častěji zdůrazňován význam vápníku (Ca) pro rostliny, a to nejen díky novým vědeckým poznatkům, ale také vlivem nežádoucího působení některých abiotických i biotických činitelů. Průběh počasí, tlak chorob a škůdců, to jsou nepříznivé vlivy, proti kterým pomáhá vápník v obraně rostlin. Nejčastěji jsou u vápníku uváděny dvě základní funkce. První je označována jako stavební (strukturní), druhá jako signální a regulační. Hnojení vápníkem během vegetace může obě funkce posílit, zejména při zhoršených podmínkách příjmu či transportu vápníku v rostlinách.
Problematika vápníku je v zemědělské praxi většinou spojována s půdními vlastnostmi, zejména hodnotou pH. Úprava (zvýšení) hodnoty pH půdy nebo alespoň její udržení je zajišťováno vápněním, které se nejčastěji provádí koncem léta či na podzim. Není tedy příliš brzy zabývat se touto problematikou již v únorovém čísle časopisu Farmář? Doufáme, že ne. Článek může být určitou inspirací pro plánování potřeby vápnění, kterého zase ubývá, zejména vlivem nelehké ekonomické situace v zemědělství.
Vědecké poznatky posledních let častěji vyzdvihují význam vápníku pro rostliny. To souvisí nejen s pokrokem v biochemických a analytických metodách, ale významně také se změnami klimatu, resp. aktuálního průběhu počasí. Jen si připomeňme, jak loňský rok (2024) pěstitele „vyškolil“. Na přelomu roku 2023/2024 bylo nadnormálně teplo (i přes 15 °C), počátkem ledna se však ochladilo a teploty klesaly pod –10 °C (a níže). Porosty většinou nebyly chráněné sněhem, který v předchozím teplém období roztál. Brzy se však zase oteplilo a únor byl hodnocený jako rekordně teplý. Často však byly velmi mokré půdy, které při vysychání vytvářely škraloup a povrchové krusty. V obou případech byl omezen přísun vzduchu ke kořenům. Pak následovalo velmi teplé počasí (první polovina dubna byla nejteplejší v historii měření) a v mnoha regionech trvalo celkem dlouhé období beze srážek. Již 7. dubna byly zaznamenány první tropické dny (s teplotou nad 30 °C). V roce 2024 jich bylo podle údajů ČHMÚ celkem 57, což byl od roku 1990 třetí největší počet tropických dní (po roce 2018 a 2003). Ve druhé polovině května však přišlo jedno z nejchladnější období za více než 20 let s plošným výskytem celonočních mrazů pod –2 °C, ale i méně než –4 °C. Následoval teplotně nadnormální červen, k čemuž přispěla především série tropických dnů koncem měsíce. Nelze zapomenout na lokální přívalové srážky a krupobití. Bylo by možné takto pokračovat až do konce roku, ale prozatím to stačilo. Jak však průběh počasí souvisí s vápníkem v rostlinách? Vědecké poznatky dokumentují velmi těsný vztah. Ne ve smyslu, že by vápník v rostlinách ovlivňoval průběh počasí. Je však jednou z prvních živin, které aktivují reakce rostlin na nepříznivý stav (sucho, horko, chlad, mráz, přemokření půdy, poškození rostlin apod.). Většina uvedených faktorů však zároveň značně omezuje příjem vápníku z půdy nebo jeho transport v rostlinách. Proto je důležitá nejen dostatečná výživa přes kořeny, ale také případná mimokořenová pomoc přes listy (viz dále), zejména preventivní, pokud nějaké výkyvy můžeme očekávat.
Typickým projevem nedostatku vápníku v buněčných stěnách a membránách jsou růstové deformace, zejména listů (ohýbání jejich okrajů), kroucení a lámání stonků ve vrcholových částech, poškození plodů. S těmito symptomy nedostatku vápníku se však častěji setkáme u zahradních plodin (např. listové, košťálové a plodové zeleniny, jabloní apod.), ale u polních plodin jsou ojedinělé (např. zalamování terminálu řepky, máku, slunečnice). To by nás však nemělo „uklidnit“. Skrytý (latentní) nedostatek vápníku může ve vrcholových orgánech nastat rychle, (např. s ohledem na omezení jeho transportu) a při zlepšení podmínek zase odezní. Proto se nemůžeme zcela spoléhat ani na rozbory rostlin. To zejména platí, pokud je pro analýzu využívána celá jejich nadzemní biomasa. Jelikož se vápník hromadí ve starších částech rostlin, může podíl starších pletiv v analyzovaném vzorku snadno překrýt případný nedostatek Ca ve vrcholových částech.
Ing. Jindřich Černý, Ph.D., prof. Ing. Jiří Balík, CSc., dr. h. c., doc. Ing. Martin Kulhánek, Ph.D., Ing. Ondřej Sedlář, Ph.D.
Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin, FAPPZ, ČZU v Praze
Celý článek naleznete v časopisu Farmář č. 2/2025.
Úvodní foto: Plody rajčat s charakteristickým projevem nedostatku vápníku při omezení příjmu a transportu Ca v rostlinách. Rostliny byly sice pěstované v karbonátové půdě s vysokým obsahem Ca (>8000 mg/kg, pH 7,5), avšak vystavené slunečnímu záření a občasnému přísušku Foto Jindřich Černý
