23.09.2022 | 10:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Šance pro plodiny fixující dusík

Sortiment zhruba dvaceti odrůd více i méně známých plodin představil ve svojí expozici Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o. Zahrnovala například jednoleté i víceleté jetele, včetně křížence mezi jeteli lučním a prostředním, tedy odrůdu Pramedi.

„Je to unikát, protože se podařilo dostat žádoucí vlastnosti z jetele prostředního do jetele lučního, především výběžkatost a vytrvalost. Potvrzuje se to v praxi, o jetel je velký zájem. Množí se České republice i v zahraničí,“ uvedl ředitel společnosti RNDr. Jan Nedělník, Ph.D. V expozici kvetla pětikomponenntí směs Mája. Je složena tak, že každá komponenta nakvétá v mírně odlišný termín, takže poskytuje kontinuální pás krmení pro opylovače. Mezi méně známé vystavené plodiny patřil úročník lékařský. V sortimentu patří k nejnovějším odrůda Karel, právní ochranu získala v roce 2020. Dále ukázali starší odrůdu svatojánského žita Lesan. S odkazem na materiály Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského RNDr. Nedělník uvedl, že jde o třetí nejvíce množenou odrůdu žita v České republice.

Delší období pro opylovače

Upozornil na významný rozdíl v nakvétání mezi odrůdou svazenky shloučené Fiona a svazenkou vratičolistou Meva. Svazenka shloučená začíná kvést zhruba zhruba o tři týdny později. „Kdo chce mít například svazenku jako pastvu pro opylovače, zajistí využitím obou druhů prodloužení kvetoucí periody o poměrně dlouhou dobu,“ shrnul RNDr. Nedělník.

Mezi další vystavené plodiny patřila komonice, nebo lnička, která slouží jako významná nová meziplodina. „Celá řada odrůd, které tu máme, získala ocenění Zlatý klas, a mnohé se množí v Česku, ale i v zahraničí, zčásti pod licenčními smlouvami,“ zdůraznil RNDr. Nedělník. Soudí, že v dnešní době, kdy jsou vstupy především minerálních hnojiv velmi drahé, by mohlo dojít k určité renezanci pícnin jako plodin, které fixují dusík a zlepšují půdu.. A to i vzhledem ke společné zemědělské politice. „Zdá se, že je o tyto plodiny čím dál větší zájem,“ naznačil.

Záleží na délce vegetace

Je změřeno, že pokud je plodina fixující dusík typu vojtěšky nebo jetele, na stanovišti celou vegetační dobu, je za rok schopná fixovavat zhruba kolem 200–300 kg N/ha. „Když si dnes spočítáme cenu LAV nebo NPK, tak je to jakási alternativa,“ uvedl RNDr. Nedělník. Každý zemědělec ale podle něj musí zvážit, zda se benefit fixace dusíku vyplatí a zda umí nějak zpracovat zelenou hmotu, která mu na poli naroste. Pokud nemá živočišnou výrobu, tak to může být problém. Lze zvážit jiné způsoby vracení organické hmoty do půdy, kompostování, zpracování v bioplynové stanici a podobně. Zrovna jeteloviny ale nejsou vhodnou biomasou pro výrobu bioplynu.

V ústavu nyní zkouší i takzvané smíšené kultury, kdy své odrůdy jetelovin využívají do meziřádků kukuřice jako protierozní ochranu a donátor dusíku do systému. „Máme ověřeno, že pokud jde tato hmota do bioplynové stanice, pro které se primárně pěstuje, výtěžnost biopynu neklesá, spíše je vyšší,“ uvedl RNDr. Nedělník.

Připomněl, že u plodin fixujících dusík vždy záleží na délce „pobytu“ na stanovišti; čím déle se na něm nachází, tím lépe. „Kdybyste přijeli k nám do skleníku podívat se například na aeroponické pěstování, bude jasné, že ze začátku vývoje kořenového systému chvíli trvá, než se začnou vytvářet hlízky a fixovat dusík. Nemůžeme si myslet, že u dvou- nebo tříměsíčních porostů bude fixace tak vysoká, jako při dlouhodobém pokryvu. Benefit u kratší vegetace spočívá spíše v organickém hnojení, kdy do půdy vrátím organickou hmotu z nadzemní části,“ upozornil.*

Rozdíl v termínu nakvétání dvou druhů svazenky je významný Foto David Bouma
Směs Mája nakvétá postupně Foto David Bouma

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down