20.05.2023 | 10:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

S láskou a úctou k přírodě

Kontrastem k našemu hlavnímu městu, odkud vyjíždíme na dnešní reportáž, je obec Nelepeč poblíž Tišnova, kde bychom napočítali snad jen dvě desítky stálých obyvatel. Čím více se blížíme našemu cíli, Ekofarmě Nelepeč, proměňuje se krajina v pestrou mozaiku zemědělské půdy, lesů a různých krajinotvorných prvků. Zužují se také silnice a v závěru trošku váháme, zda smíme po nezpevněné cestě pokračovat dále, ale to už se před námi rýsuje cedule Ekofarma Nelepeč. Vítá nás mladá farmářka Ing. Veronika Kropáčková, jejíž hlavní činností na farmě je provoz faremní mlékárny.

Ekofarma Nelepeč se rozprostírá v Jihomoravském kraji, ale jak dodává Veronika Kropáčková, do místních podmínek ještě významně promlouvá Vysočina. Nacházejí se v kopcovitém terénu na kamenitých půdách v nadmořské výšce zhruba 500 až 550 metrů. V současné době rozšířili své pozemky na devadesát hektarů, kde zhruba polovina patří trvalým travním porostům a druhá polovina polním plodinám. Hnoje od třiceti krav a dvaceti jalovic kombinovaného plemene česká straka mají dostatečné množství a vystačí na vyhnojení celé plochy.

Trvalé travní porosty logicky zařazené na svažité pozemky a do oblastí ochranných pásem vod slouží jako zásobárna objemného krmiva na zimu, tedy sena a senáží. Orné půdě pak patří rovinatější pozemky s vhodně voleným osevním postupem, který respektuje přirozenou schopnost rostlin odolávat chorobám a škůdcům, ale také plevelům. Trvalá udržitelnost a zásady správné zemědělské praxe jsou tak přirozenou součástí hospodaření.

Ještě před několika lety bychom na Ekofarmě Nelepeč nenalezli vlastní mlékárnu, i když do konceptu malé farmy výborně zapadá. Přání dát mléku přidanou hodnotu, které nosil v hlavě děda Veroniky Kropáčkové, začala tato žena realizovat studiem oboru Agrobyznys na Mendelově univerzitě v Brně. Získala tak přehled nejen o zemědělství, ale také podnikání. „V rámci diplomové práce jsem si napsala projekt na zpracování mléka s cílem odstranění závislosti na navazujícím článku, tedy mlékárnách,“ říká mladá žena a s úsměvem dodává ne zrovna jednoduchý název její diplomové práce: Možnosti zapojení zemědělského podniku do komoditní vertikály mléka. „Spočítala jsem si, zda se mi vyplatí mlékárnu rozjet, jaké budou náklady a na šest let dopředu propočítala účetnictví při různých variantách vývoje a zpracování – pesimistické, optimistické a realistické,“ uvedla dále. Výsledky jednoznačně hovořily pro realizaci faremní mlékárny jako jednoho z nástrojů pro udržení životaschopnosti malých a středních podniků. Silným argumentem byly také končící kvóty na mléko, kdy se litr této komodity tehdy pohyboval jen mírně nad pěti korunami.

Následná realizace na sebe nenechala dlouho čekat. Sympatická farmářka na základě diplomové práce požádala o podporu pro mladé začínající zemědělce, kterou se jí podařilo získat, a vybavila mlékárnu nejdůležitějšími moderními stroji.

V současné době na farmě naplňují realistický scénář, kdy zhruba 100 litrů mléka denně zpracují ve vlastní mlékárně, větší část produkce pak odebírá mlékárna Lacrum Velké Meziříčí. Mezi produkty, které na Farmě Nelepeč Veronika Kropáčková vyrábí, patří pasterované mléko, jogurty, jogurtové nápoje, kefíry, sýry a sladké dezerty v čele s Tučibombou, kysaným mléčným výrobkem s karamelem. Tento dezert získal ocenění Regionální potravina Jihomoravského kraje.

Celá reportáž je zveřejněna v červnovém vydání časopisu Úroda (6/2023).*

Zdroj fotografií: Veronika Kropáčková, Marie Hendrychová a Barbora Venclová

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down