RNDr. Ilja Tom Prášil, CSc., s kolegy z výzkumného týmu Biologie stresu a biotechnologie ve šlechtění Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., (VÚRV) zveřejnili na webu VÚRV aktualitu k vývoji ozimých obilnin ve vztahu k současnému výskytu mrazů.
Meteorologická zima (prosinec 2023 až únor 2024) byla podle měření ČHMÚ v ČR velmi teplá, o 3,1 °C teplejší, než je normál 1991–2020. Teplotně nadnormální byl prosinec 2023, únor 2024 i následující březen 2024. Teplotně normální byl leden, kdy se vyskytla mrazová vlna ke konci první dekády.
Vývoj ozimých obilnin byl ke konci podzimu a během prosince 2023 zbrzděn díky procesu jarovizace, při kterém musí rostliny projít delším obdobím chladu, aby mohly přejít do fáze kvetení. Zároveň u nich došlo k indukci odolnosti vůči mrazu. Jarovizace v našich podmínkách je pro ozimy seté v agrotechnických termínech ukončena nejpozději do konce prosince. Obnovení růstu a vývoje ozimů potom pokračuje vždy, když teploty vystoupí nad 0 °C. Záleží na velikosti a době působení těchto teplot. Hovoří se o teplotním čase a obvykle se vyjadřuje v sumách průměrných teplot vzduchu nad 0 °C nebo 5 °C podle druhu. Tato suma byla od 1. 1. 2024 do 31. 3. 2024 ve výši 470 °C nad 0 °C na stanici v Praze-Ruzyni. Ve srovnání se stejným obdobím v roce 2023 je to letos větší zhruba o sumu 130 °C. Tomu odpovídá i letošní stav růstu ozimů, který je o tři až čtyři týdny dřívější ve srovnání dlouhodobým průměrem. Rostliny ozimů nejen rychle ztratily odolnost k mrazu, ale v současnosti se dříve dostávají do fází citlivějších k jarním mrazům spojeným s pokročilou diferenciací orgánů důležitých pro tvorbu výnosu – tj. částí květenství – klasu.
Svou roli v tempu jarního růstu u některých odrůd obilnin (obecně i některých dalších druhů) hraje rovněž délka fotoperiody, která je v lednu až březnu krátká (tj. pod 13 hodin). Pozdní odrůdy jsou obvykle citlivé na délku fotoperiody (geneticky založeno) a krátký den je zbrzďuje ve vývoji. Letošní nadprůměrné teploty více podporují růst a vývoj raných odrůd necitlivých k fotoperiodě. Rozdíly ve vývoji raných a pozdních odrůd obilnin jsou proto v letošním jaru velmi výrazné. Podle měření autorů příspěvku v první dekádě dubna měly rané odrůdy pšenice často dvě viditelná kolénka (podle stupnice BBCH se jedná o fázi sloupkování 32) a jejich diferenciace klasu pokročila do fáze prodlužování částí semeníku a prašníků, zatímco pozdní odrůdy byly na počátku sloupkování (podle BBCH 30) a teprve se u nich začínaly diferencovat základy kvítků v klase. Oproti loňskému roku se jedná o fáze pokročilejší, neboť v tu dobu se v roce 2023 rané i pozdní odrůdy pohybovaly do fáze BBCH 30. Podobná situace je ve vývoji ozimých ječmenů, kde zejména dvouřadé odrůdy jsou v pokročilejší fázi než šestiřadé odrůdy. V letošním jaru je proto nejen urychlen růst a vývoj řady ozimů, ale velké rozdíly ve vývoji jsou i mezi odrůdami. Odrůdy se tak dostávají do fází výrazně citlivých k nízkým teplotám, což vzhledem k možnému výskytu ranních mrazů zvyšuje jejich riziko poškození.
V letošním jaru by mohlo dojít nejen k dřívějšímu kvetení některých odrůd obilnin, ale i větší citlivosti rostlin k nízkým a vysokým teplotám, případně i delšímu rozložení sklizně, uvádějí v závěru odborníci z výzkumného týmu Biologie stresu a biotechnologie ve šlechtění.*
Úvodní fotografie: Současné mrazy mohou ovlivnit ozimé obilniny Zdroj VÚRV
Diferencující se vrchol pozdní (vlevo) a rané (vpravo) odrůdy pšenice Zdroj VÚRV
