Rostoucí význam jednoděložných trávovitých plevelů

Vývoj druhového spektra plevelných rostlin probíhá dlouhodobě, v závislosti na měnící se struktuře pěstovaných plodin, technologiích jejich pěstování, sklizně a systémech regulace plevelů. V posledních letech je diskutován problém globální změny klimatu. Vlivem uvedených faktorů dochází ke krátkodobým a dlouhodobým změnám druhového složení plevelů. V posledním desetiletí se navíc projevuje negativně rezistence plevelů vůči herbicidům a problematika invazí teplomilných plevelných druhů.

Ozimé jednoděložné plevele

Významný nárůst byl zaznamenám zejména u jednoděložných ozimých plevelných rostlin. Projevují se především chundelka metlice (Apera spica venti) a psárka polní (Alopecurus myosuroides). Jedná se o dlouhodobě známé plevelné druhy. Velkým problémem je, že byly popsány rezistentní populace vůči některým herbicidům (sulfonylmočoviny). Technologie minimálního zpracování mají významný vliv na expanzi sveřepů, především sveřep jalový (Bromus sterilis) a sveřep měkký (Bromus mollis). V posledních letech byla zaznamenána významná expanze ozimé trávy mrvky myší ocásek (Vulpia myuros).

Jarní jednoděložné plevele

Mezi nejvýznamnější jarní jednoděložné plevele patří prosovité trávy. Nejvýznamnější je ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli). Jako plevel působí problémy především v porostech okopanin, zelenin a kukuřice, ale v poslední době se stává významným plevelem i v prořídlých obilninách. Bér zelený (Setaria viridis) a bér sivý (Setaria glauca) jsou podobně jako ježatka kuří noha pozdně jarní plevele. Problémem jsou v porostech kukuřice, cukrové řepy, polní zeleniny, ale významně mohou škodit v řidších porostech obilnin, kdy jsou schopny vzcházet v kolejových řádcích a prořídlých porostech. V době sklizně obilnin vytvářejí mohutné porosty a komplikují sklizeň obilnin. Nárůst výskytu je pozorován i u rosičky krvavé (Digitaria sanguinalis).

Podrobnější informace k tomuto tématu se dočtete v červnovém vydání časopisu Úroda (6/2025) v článku doc. Ing. Jana Mikulky, CSc., a Ing. Jana Štrobacha, Ph.D., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., Praha-Ruzyně.*

Úvodní fotografie: Mrvka myší ocásek se nejčastěji vyskytuje na souvratích Foto Jan Mikulka