Rostlinám přístupné mikroprvky – známe jejich obsahy?

Nejen makroprvky (N, P, K …), ale i mikroprvky (B, Cu, Fe, Mn, Zn) jsou biogenními prvky nezbytnými pro existenci rostlin. Jsou důležité především proto, že vytvářejí a ovlivňují složitý aparát enzymatické činnosti v rostlinném organismu. Z hlediska základních problémů výživy rostlin platí pro mikroelementy stejné obecné zákonitosti jako pro makroelementy. Nicméně mikroprvky mají určitá specifika, která je třeba zohlednit při řešení jejich problematiky (Neuberg 1978a).

Mikroprvky a jejich specifika

Tématu mikroprvků a jejich obsahu v půdách České republiky se ve svém článku zveřejněném v časopise Úroda (1/2024) věnuje Ing. Lenka Prášková, Ph.D., z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Jak uvádí, mikroprvky jsou v mnohém specifické:

• Rostliny odebírají přibližně tisíckrát menší množství těchto prvků ve srovnání s makroelementy.
• V relaci k odběru je celková zásoba mikroprvků v půdě přibližně desetkrát vyšší než u makroprvků.
• Oblast optimálního obsahu leží u stopových prvků v užším intervalu než u makroprvků. Již poměrně malé množství stopových prvků může být příčinou buď nedostatku, nebo naopak negativního (až toxického) nadbytku, zvláště u některých prvků.
• Požadavek různých plodin na jednotlivé mikroprvky je výrazněji odlišný, než je tomu u makroprvků.
• Malá zapravovaná množství (několik kilogramů na 1 ha) mohou činit v praxi obtíže při jejich aplikaci.
• Diagnostické a analytické práce v oboru mikroprvků vyžadují vysokou citlivost a speciální postupy, které musí být vedeny tak, aby nedošlo k žádné kontaminaci těchto prvků z okolí (zařízení atd.)

První průzkum 1971–1975

Se systematickým řešením problematiky mikroprvků ve výživě rostlin, potažmo v půdách, jak uvádí Ing. Prášková, bylo v České republice započato začátkem sedmdesátých let dvacátého století (Mazanec 1978). V rámci pětiletého cyklu Agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP) v období 1971–1975 byl na podnět Ministerstva zemědělství a výživy proveden odběr orných půd ve všech okresech ČSR. Celkem bylo odebráno 34 148 půdních vzorků z výměry orné půdy; jeden vzorek reprezentoval v průměru 106 ha. Na základě této koncepce byla celostátně naplánována potřebná množství jednotlivých prvků, která se stanovila dodat v lehce přístupných vodorozpustných formách. Obsah mikroelementů byl ve všech odebraných vzorcích stanoven ve výluhu 1N HCl (Neuberg 1978b).

Průzkumy probíhaly i v dalších cyklech.

Aktuální situace

Od roku 2012 se provádělo v rámci Agrochemického zkoušení zemědělských půd, které garantuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), stanovení obsahu pěti přístupných mikroprvků (mědi, zinku, manganu, železa, bóru) analytickou metodou ve výluhu podle Mehlich 3 ve vybraných půdních vzorcích. Současně s rozsáhlou agendou AZZP zastřešuje ÚKZÚZ také agendu Bazální monitoring půd (BMP), která funguje od roku 1992 na stálém souboru 214 ploch, kde jsou pravidelně v šestiletých intervalech (1995, 2001, 2007, 2013, 2019) odebírány vzorky půd.

V roce 2019 proběhla na všech 214 pozorovacích plochách Bazálního monitoringu půd pátá perioda odběrů půdních vzorků. Z výsledků vyplynulo, že se v našich obhospodařovaných půdách obsah stanovovaných přístupných mikroelementů analyzovaných ve specifických vyluhovadlech pohyboval v rozpětí: bor <0,5–2,90 mg/kg, měď 0,61–56,4 mg/kg, železo 9,54–395 mg/kg, mangan 6,16–188 mg/kg, zinek 0,75–280 mg/kg, což ukazuje na výraznou prostorovou heterogenitu těchto prvků. Dobře zásobené jsou půdy z hlediska rostlinám přístupné mědi, železa a manganu. Vysoce jsou zásobené zinkem, nedostatečně borem, informuje Ing. Prášková

Více informací přináší lednové vydání časopisu Úroda (1/2024).*

Úvodní fotografie: Pohled na archiv půdních vzorků ÚKZÚZ, kde jsou vedeny všechny z Bazálního monitoringu půd určený k archivaci – vzorky z odběrů z let 1992, 1995, 2001, 2007, 2013, 2019 Foto archiv ÚKZÚZ