
Ve skladech, silech, balírnách i zpracovatelských provozech se běžně vyskytují drobní členovci – především hmyz a roztoči – kteří poškozují nebo kontaminují uskladněné produkty. Nejde jen o přímé ztráty způsobené požerem skladovaných komodit nebo produktů z nich. Tito škůdci zanechávají zde své exkrementy, kutikuly po svlékání, fragmenty uhynulých jedinců, ale také se zde vyvíjejí vajíčka, larvy nebo kukly, čímž snižují kvalitu komodit a znemožňují jejich další prodej nebo zpracování.
Mnohé druhy navíc poškozují obaly a obalové materiály, a tím usnadňují rozšiřování dalších kontaminantů, nebo dokonce vytvářejí provozní závady – například ucpávání dopravníků, poškozování ventilací či čidel ve skladovacích systémech. V některých případech představují skladištní škůdci i zdravotní riziko – zejména u druhů, které mohou přenášet choroboplodné zárodky na člověka nebo hospodářská zvířata. Tyto skutečnosti potvrzují, že ochrana skladovaných komodit není pouze ekonomickou, ale i hygienickou prioritou. V posledních letech se však objevuje nový závažný problém: rostoucí odolnost některých druhů hmyzu vůči běžně používaným insekticidům. Tato tzv. rezistence zásadně snižuje účinnost zásahů, prodražuje ochranu a komplikuje provozní plánování. Situace vyžaduje nový přístup založený na systematickém řízení rezistence.
Rezistence je geneticky podmíněná vlastnost jedinců v populaci, která jim umožňuje přežít smrtící dávky pesticidů. Vzniká jako důsledek opakovaného používání stejných přípravků, kdy přežívající rezistentní jedinci předávají tyto geny dalším generacím. To vede k tomu, že standardní dávkování přestává být účinné. Šíření rezistence podporuje nadměrné používání insekticidů, nedostatečná rotace účinných látek a chybějící monitoring.
Rezistence vede k selhávání ochranných zásahů, ztrátám komodit, narůstajícím nákladům na ochranu a zvýšenému riziku kontaminace prostředí. V EU je monitoring rezistence nerovnoměrný, přičemž nejzávažnější je rezistence na fosfin, sledovaná u mnoha druhů škůdců. Testy ukazují, že korovník obilní (85,7 %) a potemník skladištní (75 %) vykazují nejvyšší odolnost vůči fosfinu. Míra odolnosti se liší podle druhu škůdce, lokality a insekticidu.
Fosfinová rezistence je aktuálně nejzávažnější a sledovaná u více druhů škůdců v různých zemích. Projekt NovIGRain aktivně sbírá a zveřejňuje tato data pro země jako Česká republika, Řecko, Itálie, Španělsko, Maďarsko a Francie, a pokračuje v průzkumu i v dalších státech
Například korovník obilní (Rhyzopertha dominica) (85,7 %) a potemník skladištní (Tribolium confusum) (75 %) vykazovaly nejvyšší míru rezistence na fosfin. Naopak lesák skladištní (Oryzaephilus surinamensis) měl na fosfin nejnižší rezistenci (14 %). Rezistence k deltamethrinu (pyretroid) byla obecně nižší
Dlouhodobé používání stejné účinné látky výrazně zvyšuje riziko rezistence
Výhodná je také kombinace více metod současně, například fumigace s plošnou aplikací kontaktního insekticidu
Úvodní foto: K přípravku na bázi fosforovodíku začíná být rezistence škůdců Foto Václav Stejskal