Ruzyňský den výživy rostlin a agrotechniky pořádaný Národním centrem zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., (CARC) se zaměřil na aktuální otázky zemědělské praxe. Zajímavým tématem rezistence škůdců k insekticidům se zabýval prof. RNDr. František Kocourek, CSc. (CARC). Mezi škůdce se závažnou rezistencí prokázanou v ČR patří mandelinka bramborová, mšice broskvoňová a blýskáček řepkový, do kategorie s vysokým rizikem selekce a šíření rezistence se řadí krytonosec čtyřzubý, dřepčík olejkový, bázlivec kukuřičný a zápředníček polní.
Mandelinka bramborová je aktuálně rezistentní vůči organofosfátům, pyretroidům, acetamipridu, z loňského roku je dokladován začátek selekce k spinosinům (spinosad). Stále účinné zůstávají diamidy (chlorantraniliprole a cyantraniliprole), které lze střídat s přípravky na bázi spinosadu (nepoužívat opakovaně). Složitá situace je také u mšice broskvoňové, která je plošně rezistentní k pyretroidům a organofosfátům. U karbamátů zaznamenali v biologických testech nárůst citlivosti (spojeno se zákazem organofosfátů). U neonikotinoidu acetamiprid převažují citlivé nebo vysoce citlivé populace bez trendu změn mezi roky. Dosud citlivé jsou populace mšice broskvoňové také k flonicamidu, flupyradifuronu a cyantraniliprolu, poslední dva ale nejsou do stěžejních plodin registrované.
U blýskáčka řepkového je zajímavá rozdílná účinnost pyretroidů – lambda-cyhalothrin a podobné molekuly jsou zcela neúčinné, taufluvalinate postupně účinnost ztrácí, etofenprox byl k roku 2024 ještě dostatečně účinný. Etofenprox tak zůstává jednou z možností ochrany, dále etofenprox + acetamiprid, u něhož je již ale také zaznamenána snížená účinnost, nebo lambda-cyhalothrin s přídavkem restaurátoru rezistence PBO (Pangea Booster). „Blýskáček má u nás výhradně metabolickou rezistenci, znamená to, že se vyplatí přidávat restaurátory rezistence pro zvýšení citlivosti pyretroidů,“ vysvětlil prof. Kocourek, který se v novém projektu ve spolupráci s ČZU právě mechanismy rezistence zabývá. Z dalších škůdců řepky poukázal na krytonosce čtyřzubého, kde lokálně ztrácejí účinnost pyretroidy, nedostatečná je také účinnost acetamipridu. Také u dřepčíka olejkového se selektuje rezistence k pyretroidům – zcela neúčinný je tau-fluvalinate, zvyšuje se rezistence k lambda-cyhalothrinu, účinnější je zatím deltamethrin. Prohlubuje se i přirozená tolerance k acetamipridu. Problémy s účinností pyretroidů již odborníci signalizují i u zápředníčka polního. Naopak závažná rezistence doposud nebyla zjištěna u krytonosce řepkového, krytonosce šešulového, ani bejlomorky kapustové.*
