Rodenticidní nástrahy patří mezi základní nástroje chemických metod ochrany skladovaných zásob před synantropně žijícími hlodavci. Tito hlodavci (potkan, krysa, myš) se běžně vyskytují ve skladech zemědělských komodit, krmiv, ale i na farmách, kde působí širokou škálu škod.
Vedle přímé konzumace skladovaných komodit, nejčastěji obilovin, působí významné ztráty také rozkousáváním (ničením) těchto komodit, obalových materiálů, stavebních prvků i technologií. Rozsáhlé škody dále vznikají kontaminací skladovaných zásob a prostředí trusem a močí; zde je významný nejen hygienický aspekt kontaminantů, ale také veterinární a medicinální. Trusem a močí hlodavců se přenáší řada zdravotně významných patogenů a chorob, které jsou nebezpečné nejen pro člověka, ale také pro hospodářská a domácí zvířata, píše spolu s dalšími autory RNDr. Marcela Fraňková, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Úrodě č. 9/2024.
V současné době se k hubení hlodavců téměř výhradně používají nástrahy s antikoagulantními účinnými látkami, které způsobí úhyn několik dní po konzumaci nástrahy v důsledku narušení procesů srážení krve. Antikoagulanty jsou známy také z lidské medicíny, kde se používají jako léky na ředění krve. Použití antikoagulantů v deratizační praxi se datuje od 50. let minulého století, kdy nahradily do té doby používané rychle působící látky. Poměrně brzy se také u některých populací hlodavců objevila rezistence vůči používaným účinným látkám, což vedlo k vývoji nových typů, či tzv. generací, antikoagulantů: antikoagulanty I. generace (mají nižší toxicitu, používají se ve vyšších koncentracích a k pozření letální dávky je potřeba opakovaná konzumace nástrahy hlodavcem) a antikoagulanty II. generace (mají vyšší toxicitu, dále se dělí na méně potentní a více potentní). Všechny antikoagulantní účinné látky mají stejný mechanismus a rychlost účinku, liší se svou toxicitou a rychlostí odbourání z organismu (jater) živočichů, uvádí autorka.
Přestože je přítomnost geneticky podmíněné rezistence k antikoagulantům známa již od 60. let 20. století, její skutečné rozšíření v populacích synantropních hlodavců začalo být ve větší míře zjišťováno až v souvislosti se zjištěním její molekulární podstaty v roce 2005. V letošním roce výzkum pokračuje a probíhá sběr vzorků z dalších lokalit. Pokud máte na vaší farmě, ve vašem skladu či jiném typu zemědělského provozu problémy s likvidací myší pomocí rodenticidních přípravků (používáte nástrahy a myší neubývá) a zajímá vás, zda se u vás vyskytuje rezistentní populace myší, můžete nás kontaktovat na emailech frankova@vurv.cz, aulicky@vurv.cz. Po domluvě sami zajistíme odchyt hlodavců a analýzu vzorků, upozorňuje autorka.*
