
Mezinárodní vědecké týmy, do nichž se zapojili odborníci z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB AV ČR), Velké Británie, Německa a Srí Lanky, vyvinuly unikátní proteinový senzor. Tento objev, publikovaný v prestižním časopise Science, poprvé v historii umožňuje sledovat aktivaci obrany rostlin proti chorobám v reálném čase.
Český tým z Laboratoře patofyziologie rostlin ÚEB AV ČR se podílel na klíčovém ověření spolehlivosti senzoru. Jejich úkolem bylo potvrdit funkci SalicS1 při napadení živých rostlin různými patogeny, včetně bakterií, mikroskopických hub i mšic.
Vědci si ještě před pár lety nedokázali představit, že uvidí imunitní reakci rostliny v přímém přenosu. Díky senzoru bylo možné reálně sledovat, jak se vlna imunitního signálu šíří z místa napadení do okolních pletiv. Hana Leontovyčová, jedna z autorek, zdůraznila mimořádnou přesnost nové metody. Zatímco pro běžné chemické stanovení bylo dříve potřeba několikacentimetrových vzorků listů, SalicS1 pracuje s tisícinami milimetru.
Výzkum má navíc přesah mimo rostlinnou říši. Kyselina salicylová je přírodní předchůdce aspirinu. Vědci z Cambridge plánují využít variantu senzoru i pro zkoumání metabolismu aspirinu v lidských buňkách, což by mohlo přinést nové poznatky v léčbě například zánětů, srdečních či neurodegenerativních chorob.
Informace vycházejí z tiskové zprávy Ústavu experimentální botaniky AV ČR.*
Úvodní fotografie: Molekulární senzor správně detekuje zvýšenou hladinu kyseliny salicylové v buňkách kořene po přidání jejího roztoku (pravá část obrázku). V kontrolním vzorku se hladina tohoto rostlinného hormonu nemění (levá část obrázku). Nižší emisní poměr značí vyšší koncentraci kyseliny salicylové Zdroj ÚEB AV ČR, licence CC BY