Retrospektivní monitoring změn vybraných půdních vlastností

V roce 2016 byl Ministerstvem zemědělství zadán dvouletý funkční úkol zabývající se popisem změn vlastností zemědělských půd. Cílem hodnocení bylo zajištění podkladů pro strategické dokumenty státní správy směřující k optimalizaci produkčních a mimoprodukčních funkcí orné půdy opírající se o zjištěné trendy. Půdní vlastnosti nejsou neměnné a každý rok reagují na klimatické podmínky, agrotechniku, pěstovanou plodinu, hnojení a podobně. Pro popis dlouhodobých změn půdních vlastností je tak potřeba využít historický podklad dokumentující stav půd před desítkami let tak, aby byly eliminovány přirozené výkyvy a byl identifikován trend průkazné změny.

Česká republika je v tomto pohledu spolu se Slovenskem výjimečná díky Komplexnímu průzkumu půd (KPP), kdy byl stav půd v detailu měřítka 1 : 5000, případně 1 : 10 000 dokumentován mezi lety 1961–1971. Právě tato datová báze byla využita při retrospektivním popisu změn, jehož výsledky jsou součástí příspěvku Ing. Jana Vopravila, Ph.D., a kol. z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i., a Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.

V závěru autoři konstatují, že retrospektivní monitoring půd provedený na reprezentativním souboru 171 párových sond průkazně identifikoval dílčí trendy změn půdních charakteristik. Z pohledu vybraných chemických parametrů došlo během 40 let ke snížení půdní reakce v ornici a stejný trend byl také zaznamenán v obsahu organické složky. Oba tyto parametry odrážejí změny v intenzitě péče o půdu degradující v dlouhodobém horizontu její funkce. Tuto změnu ovlivnilo mnoho faktorů, jako například úbytek produkce kvalitních organických hnojiv omezením živočišné výroby (současný stav hospodářských zvířat je zhruba polovina než před 25 lety), vymizení víceletých pícnin na orné půdě, ale také intenzivní projevy eroze na velkých půdních blocích (vodní i větrná). Nárůst obsahu organické hmoty v podorničí je patrně důsledek změny intenzity kultivace půdy.

Během 40 let dále podle autorů článku došlo k výraznému poškození fyzikálních parametrů půdy – k jejímu utužení, a to jak ve svrchní části, tak především v podorničí. Utužení půdy negativně ovlivňuje koloběhy prvků a látek, změna vzdušných parametrů půdy negativně působí na růst plodin i biologické oživení. V současné době dlouhodobých bezesrážkových period je však zásadní negativní dopad na vsak (infiltraci), respektive zadržení (retenci) vody, kdy se i hluboká půda chová díky nepropustné vrstvě v profilu jako půda mělká s omezeným retenčním prostorem. Zvýšení obsahu jemných pórů na úkor pórů hrubších omezuje vstup vody do půdy a její transport profilem do větších hloubek. V případě přívalových srážek je tak podpořen povrchový odtok a v důsledku také eroze půdy. Kvalitnější půdy doposud lépe odolávají působení degradačních faktorů, nemělo by se však na tento fakt spoléhat.

V závislosti na kvalitě dokáže půda eliminovat negativní vlivy, ale jen do určité míry. Poté je i kvalitní půda degradována a obnova původních funkcí je komplikovaná a stojí více než pravidelná údržba a péče o její přirozenou úrodnost. Půdy horší kvality vyžadovaly a vyžadují větší péči, které se jim mnohde dostává spíše než půdám kvalitním, neboť bez ní by nepřinášely ekonomický zisk a potřebnou produkci.

Více informací přináší článek Ing. Jana Vopravila, Ph.D., a kol. z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i., a Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i., v lednovém vydání časopisu Úroda (1/2019).*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *