Trávovité plevele patří celosvětově mezi nejvýznamnější skupinu plevelů. V posledních letech navíc dochází k šíření mnoha těchto druhů i na našich polích a jejich výskyt z několika důvodů stoupá. Jejich populační dynamika je významně podporována zvláště zvyšováním podílu ozimých plodin v pěstebních systémech a růstem ploch s omezeným zpracováním půdy nebo přímým setím do nezpracované půdy.
Jednoleté i vytrvalé trávovité plevele mají vysokou schopnost se přizpůsobovat podmínkám prostředí a jsou velmi konkurenceschopné. Snadno se například adaptují na delší periody sucha vznikající v důsledku klimatické změny. V neposlední řadě k jejich rozšíření také přispívá omezování účinných látek herbicidů a snižování jejich dávek. U trávovitých plevelů je navíc známo, že si k určitým skupinám herbicidů určených k jejich regulaci, zejména inhibitorům acetolaktát syntázy (ALS) a inhibitorům acetyl-koenzym A karboxylázy (ACCáza), vytvářejí velmi rychle rezistenci.
Vybranými plevelnými druhy, možností ochrany a rezistencí těchto druhů k určitým skupinám herbicidů se zabývá článek Ing. Pavlíny Košnarové, Ph.D., a kolektivu z České zemědělské univerzity v Praze v dubnovém vydání časopisu Úroda (4/2022). V daném článku se věnují především chundelce metlici, sveřepu jalovému, mrvce myší ocásek, psárce polní, pýru plazivému a jílkům.*