Naše heřmánkovité plevele patří do čeledi Asteraceae – hvězdnicovité. Mezi zástupce, které můžeme na našich polích nalézt, patří rmen rolní, heřmánek terčovitý, heřmánek pravý a heřmánkovec nevonný. Nejvýznamnějším zástupcem z této skupiny je heřmánkovec nevonný. V posledních desetiletích byl zaznamenán trend postupného poklesu heřmánku pravého a rmenu nevonného. Nicméně i přesto jsou heřmánkovité plevele významnou skupinou ovlivňující produkci zemědělských komodit.
S ochranou před heřmánkovitými pleveli je nutné začít už po sklizních v létě a na podzim. Jako základ ochrany plodin před heřmánkovitými a jinými pleveli je kvalitní zpracování půdy. Po sklizních obilnin, řepky, případně dalších plodin, je důležitá často opomíjená podmítka, která ničí vzešlé jedince, zapraví semena do půdy a podpoří jejich vzcházení. Následně jsou vzešlé rostliny do půdy zapraveny orbou. Výskyt heřmánkovitých plevelů na orné půdě omezuje také vhodné střídání a zejména dobře zapojené porosty hustě setých plodin v dobrém zdravotním a výživovém stavu. S opakovaným střídáním ozimých plodin stoupá mimo jiné i počet heřmánkovitých plevelů v plodině. Tyto plevele jsou poměrně citlivé vůči většině běžně používaných herbicidů. Vysokou účinnost vykazují herbicidy se širokospektrálním účinkem, jako jsou sulfonylmočoviny používané v obilninách. Méně účinné jsou některé růstové herbicidy (MCPA, 2,4-D a další). V porostech ozimé řepky jsou efektivní preemergentní aplikace (herbicidy s účinnou látkou metazachlor, dimethachlor a jiné). Postemergentně na podzim nebo na jaře lze využít růstové herbicidy s účinnou látkou clopyralid nebo picloram.
Heřmánkovité plevele
Mezi plevele už pouze lokálního významu patří rmen rolní (Anthemis arvensis L.). Rozšíření a trend v zaplevelování polních plodin má vlivem stálého používání herbicidů spíše klesající tendenci, ale i přesto jde o silně konkurenční rostlinu, která může zemědělcům způsobit nemalé škody.
Heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea DC.) patří mezi jednoleté ozimé plevele. Rozšířen je na celém území České republiky od nížin po horské oblasti. Vyhovují mu vlhčí, těžší, někdy utuženější půdy. Vzhledem k jeho nízké konkurenceschopnosti zapleveluje spíše mezerovitější porosty na vlhkých utužených stanovištích. Proto ho lze označit za indikátor utuženosti půdy.
Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla L.) patří k naším typickým plevelným druhům, avšak jeho význam jako plevele stále klesá. Vyskytuje se převážně v teplých oblastech od nížin do podhorských oblastí. Roste na lehčích až středně těžkých půdách kolem cest, na rumištích, úhorech, ve vinicích a podobně. Na orné půdě zapleveluje prořídlé porosty obilnin, řepku, a okopaniny. Typickým plevelem býval v teplých řepařských oblastech, kde byl druhotně předmětem sběru a následného výkupu farmaceutických podniků.
Jediným zástupcem z rodu Tripleurospermum je heřmánkovec nevonný [Tripleurospermum inodorum (L.) Sch. Bip.], který patří mezi nejrozšířenější plevele na našem území.*
Více informací naleznete v článku Ing. Štrobacha a doc. Mikulky na str. 56 v časopisu Úroda č. 8/2019.
