Většina půdy se v současnosti nenachází v dobrém stavu, trpí určitým stupněm degradace. Zvrátit tuto skutečnost by mohlo větší rozšíření tzv. regenerativního zemědělství. Jde o způsob obhospodařování půdy, jehož základním principem je návrat k přírodě a jejím přirozeným ekologickým a biologickým procesům a vztahům.
Jedná se o metodu vnímající rostliny a půdní organismy jako společný metabolický systém. Díky tomuto systému půda lépe zadržuje vodu, váže živiny, zvyšuje se zpracovatelnost půdy a v neposlední řadě se efektivněji potlačuje růst plevelů a chorob. Tato celostní metoda vychází z přístupu minimálního zpracování půdy a maximální podpory mikrobiálního života v ní. Především na problematiku regenerativního zemědělství byl zaměřen třetí ročník konference Živá krajina uspořádané na půdě České zemědělské univerzity v Praze. Akci uspořádala společnost Benefit Management s. r. o., ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky, v. v. i., a Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i.
V roce 2021 vznikl projekt Carboneg na podporu zadržování uhlíku v půdě, jehož zřizovatelem je společnost Benefit Management. Zaměřuje se na tzv. carbon farming. Projekt podporuje zemědělce na cestě ke zlepšení kvality půdy, zvýšení úrodnosti a snížení uhlíkové stopy. Při hospodaření podle zásad regenerativního zemědělství dochází ke zlepšování stavu půdy, podpoře biodiverzity i k zadržování vody v krajině. Zároveň se v půdním profilu ukládá uhlík z atmosféry. Zemědělcům, kteří se do projektu zapojí, se vyplácí bonus za každou tunu CO2 uloženou do půdy. Finance se získávají z prodeje uhlíkových kreditů firmám z jiných odvětví.
Ve světě i na území ČR se neustále otepluje. Minulý rok se stal nejteplejším v historii. Klimatické změna s sebou přináší řadu změn, ke kterým patří rozšiřování suchých oblastí. Roční srážkové úhrny se téměř nemění, ale kvůli vyšší teplotě stoupá výpar. Této změně je potřeba přizpůsobit hospodaření na polích, uplatňovat technologie zadržující vodu v půdě. Jednu z možností představuje právě regenerativní zemědělství. Dopad klimatické změny na českou krajinu nastínil RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., z Českého hydrometeorologického ústavu. Uvedl, že se na území ČR v porovnání dlouhodobého průměru let 1961 až 1990 a 1991 až 2020 zvýšila průměrná roční teplota o 1,1 °C. Průměrné roční srážky jsou ale na našem území stále stejné.
S oteplováním se počítá i v dalších letech, přičemž existují různé scénáře. V každém případě nějakým způsobem naroste počet tropických dní s teplotou nad 30 °C. Počítá se i s výskytem velmi horkých dnů s teplotou překračující 34 °C. Mrazové dny s teplotou pod nulou naopak zaznamenají pokles. U srážek by se situace neměla příliš změnit, pouze ve vyšších polohách by mohlo pršet o něco více. Za těchto okolností se u nás rozšíří oblasti s nedostatkem vláhy. Srážky nad 0,1 mm zůstanou i v budoucnu zhruba na stejné úrovni jako v současnosti. Pravděpodobně ale dojde k nárůstu srážkových období, kdy spadnou více než dva milimetry. Období sucha se pravděpodobně budou střídat s přívalovými dešti.
Klíč k úspěchu regenerativního zemědělství představuje správně založená meziplodina. Mělo by se jednat o druhově bohatou směs s obsahem leguminóz, zpočátku s až 50% podílem. Bezorebné založení porostů meziplodin by mělo proběhnout ihned po sklizni pěstované plodiny. Vysévání meziplodin po 25. červenci, ve vyšších polohách po 20. červenci, se nedoporučuje. Meziplodiny lze zaset i rozmetadlem před sklizní, ale jen v případě dostatku vláhy. Pěstitelům se doporučuje začínat s vyšším podílem vymrzajících meziplodin. U nevymrzajících je potřeba vybírat plodiny s nízkou konkurenční schopností, například jetel plazivý, nebo se snadnější možností umrtvení, ke kterým patří ozimý hrách.
Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Foto autorka
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 3/2024.*
