
Aktuální vědecká studie publikovaná v mezinárodním časopise Applied Sciences (MDPI, 2025) na základě detailního agronomického a technologického výzkumu, který hodnotil chování porostů v průběhu více let, vysvětluje, proč velmi raná odrůda sóji Abaca obstála v běžné zemědělské praxi.
Studie vychází ze čtyřletého sledování (2021–2024) v centrálním Polsku, tedy v oblasti s klimatickými a půdními podmínkami podobnými České republice. Tato skutečnost zvyšuje vypovídací hodnotu výsledků pro tuzemské pěstitele. Autoři se zaměřili na pěstování non GMO sóji Abaca (ranostní skupina 000) a porovnávali dva pěstitelské systémy, konvenční technologii a semi-organický přístup s mechanickou regulací plevelů.
Výsledky jsou jednoznačné: Abaca dosahovala stabilních a konkurenceschopných výnosů i v méně příznivých ročnících, a to bez ztráty kvality semen. Průměrné výnosy se pohybovaly kolem 3,3–3,6 t/ha (přepočet na 13 % vlhkosti) a v suchých letech si porost udržel vysokou výkonnost. Studie dále ukázala, že mechanická regulace plevelů může v některých situacích výnos dokonce podpořit.
Jedním z hlavních závěrů studie je význam ranosti. Abaca díky své krátké vegetační době bezpečně dozrává v podmínkách střední Evropy a snižuje rizika spojená s pozdní sklizní, podzimními srážkami nebo zhoršenou kvalitou zrna. Jistota včasné sklizně je dnes pro pěstitele jedním z rozhodujících faktorů při volbě odrůdy.
Autoři zdůrazňují, že kombinace ranosti a výrazné kompenzační schopnosti porostu, tedy schopnosti udržet vysoký počet lusků na rostlinu, umožňuje této odrůdě dobře vyrovnávat stresové podmínky, zejména sucho a teplotní výkyvy. To potvrzuje i praxe pěstitelů v České republice, kde je Abaca dlouhodobě vnímána jako výnosová a sklizňově jistá odrůda, vhodná i do méně příznivých oblastí.
Zkoumána byla rovněž kvalita sklizených semen. U odrůdy Abaca byl opakovaně potvrzen obsah bílkovin okolo 32–34 %, obsah oleje přibližně 19–20 % a stabilní hmotnost tisíce semen (HTS) i v sušších letech. Zásadním zjištěním je, že rozdíly mezi pěstebními systémy neměly negativní vliv na nutriční hodnotu. Abaca si zachovává vysokou kvalitu i při šetrnější agronomii, což je důležité jak pro krmivářství, tak pro potravinářské využití.
Výzkum se netýkal pouze polního pěstování, ale pokračoval také zpracováním sklizené sóji moderní barotermickou technologií. Ta umožňuje lokální výrobu plnotučné sóji a sójového koláče bez použití chemických rozpouštědel a odpovídá současným požadavkům na udržitelnost a bezpečnost potravin. Výsledky ukazují, že non GMO sója Abaca je vhodná pro lokální zpracování v evropských podmínkách a poskytuje produkty s vysokou nutriční hodnotou. Studie zároveň zapadá do širšího evropského kontextu. Evropská unie dnes pokrývá sójou méně než tři procenta své orné půdy a je výrazně závislá na dovozu bílkovinných krmiv. Autoři výzkumu proto označují rané odrůdy, jako je Abaca, za jeden z klíčových nástrojů, jak tuto závislost postupně snižovat.
Pro pěstitele je klíčovým závěrem, že výsledky vědecké studie potvrzují dlouhodobé zkušenosti z praxe. Abaca se profiluje jako odrůda, která spolehlivě dozrává ve střední Evropě, dosahuje stabilních výnosů i v suchých a proměnlivých letech, poskytuje kvalitní zrno pro krmivářské i potravinářské využití a zároveň představuje perspektivní řešení pro posilování evropské soběstačnosti v produkci non GMO bílkovin.
Zdroj: Wróbel et al., Dual Production of Full Fat Soy and Expanded Soybean Cake from Non GMO Soybeans: Agronomic and Nutritional Insights Under Semi Organic Cultivation, Applied Sciences, MDPI, 2025.
Jiří Kunte
Selgen, a. s.*

