Jak pěstitelům připomněl Ing. Pavel Růžek, CSc., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., (CARC) na workshopu Dny precizního zemědělství na farmě ZD Dolní Újezd, je třeba udržovat půdní úrodnost. Větší část živin totiž přijímají rostliny z půdy, ne z aplikovaných hnojiv. Ani nejpreciznější postupy pak nepomohou tam, kde je půda ve špatném stavu a nezadrží potřebnou vláhu.
Akci uspořádala Česká technologická platforma pro zemědělství ve spolupráci s CARC, Centrem precizního zemědělství při České zemědělské univerzitě v Praze a Zemědělským družstvem Dolní Újezd.
Vzhledem k současným klimatickým podmínkám bude potřeba více uzpůsobovat vstupy jak v hnojení, tak i v ochraně rostlin pro udržení optimálního stavu porostů a úrodnosti půdy. Snižovat vstupy bude potřeba v místech, kde je problém (pomrznutí porostů, poškození hrabošem, nedostatek vláhy apod.). Při hnojení dusíkem někdy opomíjí pěstitelé přírodní zákony – například v únoru aplikují ledkový dusík a porosty jsou pak náchylnější k poškození mrazem. První dávku ledku v předjarním období bude kvůli udržení mrazuvzdornosti rostlin potřeba snížit a poté využívat pomalu působící hnojiva, která budou rostlinám dusík uvolňovat postupně, jako například močovina s inhibitorem ureázy. Současně je vhodné aplikovat látky, tzv. efektory, zvyšující účinnost hnojiv (např. změnou pH půdy rostliny v místě aplikace hnojiva lépe přijmou fosfor z půdy). Při hnojení je důležité si uvědomit, jaký odběr živin mají konkrétní plodiny, např. u kukuřice dosahuje při výnosu zrna 12 t/ha zhruba 280 kg N/ha. Díky mineralizačním procesům se v půdě uvolní více dusíku a není potřeba celou dávku doplnit hnojením. Při nízkých teplotách není např. přijímán rostlinami nitrátový dusík, fosfor, síra. Při teplotách nad 10 °C není vhodné aplikovat močovinu klasickou ani stabilizovanou, pokud srážky nepřijdou do týdne. „Na pokusných plochách v Ruzyni jsme loni nacházeli močovinu aplikovanou na povrch půdy začátkem března ještě po pěti týdnech nerozloženou,“ uvedl Ing. Růžek. Portál Agrorisk ukazuje možnosti využití živin na začátku jarní vegetace, kterému lze uzpůsobit hnojení plodin.
„Překvapil mě stav půdy na Vysočině, kde jsme mapovali více zemědělských podniků včetně precizních technologií. Optimální poměr C : N v půdě se má pohybovat kolem 8–10, ale na sledovaných polích jsme zjistili poměr 5,9–6,6. Z toho je vidět, že se nevrací dostatek organických látek do půdy,“ konstatoval Ing. Růžek. Potřeba doplňování organiky podle něj stoupá s klimatickým oteplováním a kypřením půdy v letním období. Němečtí odborníci předpovídají na tamějších polích úbytek uhlíku do roku 2090 o 20 až 70 %, pokud nedojde ke změně agrotechnických postupů. Jak Ing. Růžek upozornil, řada tuzemských podniků stále ještě stanovuje obsah živin v půdě podle metody Mehlich III, která však není určená pro stanovení přijatelných živin v půdě, ale pro sledování dlouhodobých trendů obsahu živin v půdě. Významné jsou podle něj také poměry živin v půdě, s optimem K : Mg : Ca na úrovni 1 : 2 : 10 až 1 :3 : 15, jinak se půda může začít rozplavovat a ani sebelepší metoda precizního zemědělství nebude fungovat. Jak již bylo zmíněno, pro příjem živin rostlinami jsou důležité efektivní srážky.
Celý článek naleznete v časopisu Farmář č. 2/2025.
Úvodní foto: Významný zdroj organických látek pro půdu představují meziplodiny
