Půda jako rezervoár patogenů

Teoretický i praktický vhled do problematiky půdou přenosných fytopatogenních hub poskytla na webináři ÚKZÚZ Ing. Jana Mazáková, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze.

Zaměřila se na různé infekční struktury, jako jsou odpočívající spory, sklerocia či mikrosklerocia, které patogenům umožňují přetrvávat v půdě, substrátu nebo na rostlinných zbytcích od několika týdnů až po desítky let. Zmapovala příznaky napadení, mezi které patří nekrózy, vadnutí, hniloby kořenů a báze stonků či padání klíčních rostlin. Zdůraznila také význam komplexních ochranných opatření, zahrnujících prevenci (nezavlečení patogena), střídání plodin, podporu benefitních mikroorganismů (např. Trichoderma spp., Coniothyrium minitans,Pythium oligandrum Bacillus amyloliquefaciens aj.) a v nezbytných případech i chemickou ochranu či inovativní metody, jako je anaerobní dezinfekce půdy. Přesto Ing. Mazáková varovala, že vzhledem k různé biologii a bionomii patogenů a epidemiologii chorob je obtížné stanovit nějaká univerzálně použitelná a účinná opatření.*

Úvodní foto: Plasmofiaphora brassicae