Pšenici a řepku co nejdříve přihnojit

Pěstitelé v České republice loni na podzim zaseli méně řepky než v předešlé sezóně. Osetá plocha meziročně klesla téměř o 36 tisíc hektarů. Sklizňová plocha řepky by na našich polích letos mohla dosáhnout jen mírně nad 344 tisíc hektarů.

K meziročnímu snížení výměry řepky došlo i na Slovensku, o šestnáct procent. Slovenští pěstitelé by v současné sezóně mohli řepku sklidit z plochy necelých 125 tisíc hektarů. Také v Německu zaznamenali snížení výměry řepky o více než sedm procent. I celkově v rámci Evropské unie došlo k poklesu pěstování řepky. Výše uvedené a další informace uvedl na semináři v Rakovníku Ing. David Bečka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Akci uspořádala Okresní agrární komora Rakovník a Zemědělský svaz, územní organizací Rakovník a Kladno.

Vzcházení za sucha

Ing. Bečka se svými spolupracovníky každoročně zakládá maloparcelkové pokusy s řepkou na pokusné stanici v Červeném Újezdě na Praze-západ a na několika stanovištích v rámci celé republiky i poloprovozní pokusy. S vybranými výsledky Ing. Bečka seznámil posluchače. Kvalitu porostů každoročně ovlivňuje průběh počasí. Pokusná stanice v Červeném Újezdě leží ve srážkovém stínu Krušných hor, proto je potřeba technologie přizpůsobovat nedostatku vláhy. Vzcházení a vývoj porostů řepky v pokusech na podzim 2023 ovlivnilo teplé a suché září, kdy v Červeném Újezdě spadlo jen necelých devět milimetrů dešťových srážek. Dlouhodobý zářijový normál v této oblasti činí 39 mm. Průměrná teplota na pokusné stanici v září dosáhla téměř 18 °C, přičemž normál představuje 14 °C. Po zasetí řepky tak panovalo sucho a teplo, což negativně ovlivnilo vzcházení.

Následoval teplý a suchý říjen, ale v polovině měsíce přišel první podzimní mrazík. V říjnu byly patrné barevné změny na listech řepky svědčící o nedostatečné výživě. Kvůli teplému podzimu rostlinám řepky chyběly živiny, měly nezdravou našedlou barvu a téměř nepřirůstaly. Při odběrech 9. října se ukázalo, že byly rostliny řepky špatně vyživené, nedostávalo se jim téměř z poloviny potřebné množství dusíku a chyběl i fosfor a draslík. Naopak vápníku, hořčíku a síry byl v půdě dostatek, ale za sucha rostliny nepřijímaly živiny.

V podmínkách teplého podzimu se v porostech řepky v Červeném Újezdě i na dalších lokalitách namnožili škůdci. Škodili dřepčíci, zápředníček, mšice, osenice, pilatky, bělásci i hraboši. Ing. Bečka upozornil na to, že mšice představují velký problém a není proti nim dostatek insekticidů registrovaných do řepky. Mšice se sdružují především na spodní straně listů, proto proti nim příliš nezabírají kontaktní přípravky. Registraci proti mšicím v řepce mají insekticidy ze skupiny pyretroidů s účinnými látkami deltamethrin a lambda-cyhalothrin, flonikamid v přípravcích Afinto a Teppeki nebo a karbamát obsažený v insekticidu Pirimikarb. Z přirozených nepřátel mšic pěstitelům pomáhá slunéčko sedmitečné, ale to zdaleka nestačí.

Strategie hnojení řepky

Strategie pro jarní přihnojení řepky dusíkem je podle Ing. Bečky následující. Doporučuje nesnižovat první ani druhou dávku především u nadějných porostů. Dobrou službu za vegetace mohou udělat aplikace listových hnojiv. Pěstitelé by si mohli vyzkoušet přípravky s bakteriemi, které se v Červeném Újezdě osvědčily. V pokusech se úspěšně ověřovaly nové přípravky Utrisha N (Methylobacterium symbioticum) a Vixeran (Azotobacter salinestris).

Ing. Bečka zmínil tzv. parciální faktor využití dusíku rostlinami. Ten stanovuje, jaký výnos semen řepky v kilogramech přináší pohnojení jedním kilogramem dusíku na hektar. V pokusech byl u polotrpasličí odrůdy PX131 zjištěn parciální faktor 32, zatímco u hybridu LG Arnold 46. U dalších porovnávaných odrůd se tato hodnota pohybovala v rozmezí od 40 do 43. Při hnojení 200 kg N/ha dosáhl parciální faktor v průměru porovnávaných odrůd řepky hodnoty 34. V případě použití celkové dávky dusíku 140 kg/ha se hodnota parciálního faktoru zvýšila na 48. Při vyšším hnojení se tedy parciální faktor snižuje. Jak uvedl Ing. Bečka, v loňském roce se v pokusech se stupňovaným dusíkatým hnojením ověřovaly jen hybridy. S pokusy se pokračuje i v současné sezóně, přičemž byla zařazena i liniová odrůda. Odběrový normativ stanoví, že na jednu tunu semen řepky je potřeba padesát kilogramů dusíku. V Červeném Újezdě na jaře hnojí odrůdové pokusy celkovou dávkou 210 kg N/ha v několika postupných dávkách.

Ing. Hana Honsová, Ph.D.

Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 7/2024.