V aktuálním marketingovém roce 2022/2023 by mělo být podle odhadu IGC z května 2023 ze sklizňové plochy 220,01 mil. ha sklizeno 803,0 mil. tun pšenice (podle USDA 781,31 mil. t) při průměrném výnosu 3,64 t/ha. Nejvíce pšenice by na základě uvedených odhadů v marketingovém roce 2022/2023 měly vyprodukovat EU (133,7 mil. tun), Čína (137,7 mil. tun), Indie (106,8 mil. tun), Rusko (95,4 mil. tun), USA (44,9 mil. tun), Austrálie (38,1 mil. tun), Ukrajina (25,2 mil. tun), Argentina (12 mil. tun), Kanada (33,8 mil. tun) a Kazachstán (13,7 mil. tun). Celosvětová sklizeň pšenice tak meziročně mírně vzroste o 1,9 %.
Z hlavních světových producentů by sklizeň pšenice měla být oproti minulému roku vyšší v Kanadě, Rusku, Austrálii, USA, Kazachstánu a Číně. Naopak pokles produkce je očekáván v Argentině, EU, Indii a na Ukrajině, kde byla sklizeň významně ovlivněna probíhající invazí Ruska na Ukrajinu a IGC zde předpokládá meziroční propad sklizně pšenice až o 23,7 %.
Celková nabídka pšenice na mezinárodním trhu by zejména díky vyšší světové produkci měla vzrůst na rekordních 1069,5 mil. tun. Zároveň je však očekáván meziroční nárůst světové spotřeby pšenice o 0,6 % na rekordních 789 mil. tun, a to zejména díky předpokladu zvýšení potravinářského užití o 0,2 % na rekordních 546,4 mil. tun a krmivářského užití o 0,9 % na rekordních 149 mil. tun. Průmyslové užití by mělo zaznamenat jen mírný pokles na 23,8 mil. tun (24,2 mil. t v roce minulém). Největší spotřebu pšenice předpokládá IGC v marketingovém roce 2022/2023 v Číně (139,6 mil. tun), EU (108,1 mil. tun), Indii (103,9 mil. tun), Rusku (45,8 mil. tun) a USA (30,0 mil. tun).
Předpoklad světové spotřeby pšenice ve výši 789 mil. tun je ve srovnání se světovou produkcí odhadovanou ve výši 795,6 mil. tun nižší. Světová bilance pšenice by proto v tomto marketingovém roce měla být kladná a světové zásoby pšenice by na konci roku měly vzrůst o 2,4 % na rekordních 280,6 mil. tun. Konečné zásoby pšenice by měly v marketingovém roce 2022/2023 vzrůst v Argentině, Austrálii, Kanadě, Kazachstánu, Rusku a Číně. Klesnout by naopak měly v EU, USA, Indii a na Ukrajině.
Odhady světového obchodu s pšenicí na základě uvedeného předpokladu IGC činí 194,1 mil. tun, což znamená mírně nižší úroveň, než jaká byla zaznamenána v předešlém marketingovém roce (196,7 mil. tun). Na světovém dovozu pšenice se podle USDA budou letos podílet především státy severní Afriky (29,9 mil. tun), Blízkého východu (35,4 mil. tun), subsaharské Afriky (26,1 mil. tun), jihovýchodní Asie (28,3 mil. tun) a východní Asie (23 mil. tun). Nejvyšší vývozy pšenice se podle předpovědi IGC předpokládají z Ruska (42,1 mil. tun), EU (34,4 mil. tun), Austrálie (27,2 mil. tun), Kanady (24 mil. tun), USA (21,3 mil. tun) a Ukrajiny (14 mil. tun). Největší meziroční propad vývozu pšenice se díky špatné sklizni očekává v tomto marketingovém roce v Argentině (z 16,8 mil. tun na 6 mil. tun). Významný meziroční pokles vývozu pšenice zhruba o 26 % (z 18,9 mil. tun na 14 mil. tun) je také předpokládán z Ukrajiny vzhledem k probíhající válce. Výrazný nárůst vývozu pšenice (z 33,1 mil. tun na 42,1 mil. tun) je předpokládán vzhledem k příznivé sklizni z Ruska, které se tak i v aktuálním roce drží na pozici největšího světového vývozce pšenice.
Tyto a další informace se dočtete v článku Ing. Františka Kůsta, externího pracovníka MZe, v příloze časopisu Úroda – Pšenice. Tato příloha vychází se srpnovým vydáním časopisu Úroda.*
