S neustálým oteplováním se na našem území budou více rozšiřovat suché oblasti. Nedostatku vláhy je potřeba přizpůsobovat pěstitelské technologie pro zadržení co největšího množství vody v půdním profilu. Jednu z cest představuje minimalizace a omezení přejezdů po polích.
Množství informací o pěstování pšenice, řepky a luskovin se zaměřením na problematiku suchých oblastí zaznělo na semináři pro pěstitele uspořádaném v Rakovníku Okresní agrární komorou (OAK) a Zemědělským svazem, územní organizací Rakovník a Kladno. Přítomné přivítal Ing. Jaroslav Mikoláš starší z firmy Lupofyt, s. r. o., předseda OAK Rakovník. Poté si zúčastnění vyslechli odborné přednášky.
Možnosti pěstování pšenice v suchých oblastech nastínil Ing. Pavel Růžek, CSc., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. Podle jeho sdělení byla letošní zima sušší než ta loňská, což omezilo ztráty dusíku, zejména nitrátů, vyplavením. Od podzimu v půdě většinou zůstala vyšší zásoba minerálního dusíku než v minulých letech. Během zimy došlo také na většině území ke zvýšení zásoby vody v půdě. Množství dusíku se ale lišilo podle oblastí. Ing. Růžek zdůraznil, že na prvním místě musíme chránit půdu, aby byla živá a obsahovala dostatečné množství vzduchu. Zatímco loni byla značná část půdy v tuzemsku přemokřená, letos tomu tak po zimě nebylo. V mnohých oblastech v předjaří panovalo sucho, například na jižní Moravě. Ve větších hloubkách ale bylo vláhy dostatečné množství. Vlhkost souvisí s vyplavováním dusíku. Dle rozborů půdy se po zimě nejen na Rakovnicku v půdě nacházelo více minerálního dusíku než v předešlé sezóně. Půda měla na jaře i dostatek vody, ale především v horní vrstvě
Ing. Růžek přítomné seznámil i s výsledky maloparcelkových pokusů s různými technologiemi a odrůdami ozimé pšenice v Chrášťanech a v Praze-Ruzyni. Obě stanoviště jsou suchá, čemuž se podřizuje výběr odrůd. Do pokusů, které probíhají nepřetržitě od roku 2006, se zařazují odrůdy vysoce výkonné a kvalitní snášející přísušky. V pokusech s ozimou pšenicí se kromě odrůd také sleduje vliv zpracování půdy – orba a minimalizace. Na obou technologiích zpracování půdy se ještě uplatňuje standardní a intenzivní způsob pěstování. Při intenzivní agrotechnice se porosty více hnojí a ošetřují.
V hospodářském roce 2023/2024 se v maloparcelkových pokusech porovnávaly odrůdy ozimé pšenice Adina, Alcantara, Askaban, Asory, Campesino, KWS Elementary, LG Absalon, LG Rozarka, Lorien, RGT Borsalino, RGT Cayenne, RGT Depot, RGT Ritter, Skif a SU Tarroca. Předplodinou byl hrách. Jarní mrazy pšenici v Chrášťanech poškodily mnohem méně než řepku. Rané odrůdy pšenice měly zaschlé špičky listů. Pozdním odrůdám mrazy téměř neuškodily. Na nižší pěstitelské intenzitě škodila rez plevová ve větší míře než v předešlém roce. V květnu a v červnu dostatečně pršelo, ale v červenci panovalo sucho. Výnosy se pohybovaly na vyšší úrovni než v předešlém roce. Na úsporné technologii mnohé odrůdy překonaly hranici deseti tun na hektar a na intenzitě překročily i dvanáct tun na hektar. Při porovnání technologií dopadla lépe orba (9,70 t/ha při nízkých vstupech) než minimalizace (9,41 t/ha). Intenzivní pěstování výnosy pšenice navyšovalo více než v roce 2023, na minimalizaci o dvaadvacet procent a na orbě o devatenáct procent. Z odrůd k nejvýnosnějším patřily SU Tarroca, která na orbě při intenzivním pěstování poskytla 12,35 t/ha, a Lorien s 12 t/ha. Na minimalizaci byla při intenzivním pěstování nejlepší odrůda Asory, u které se docílilo 12,01 t/ha.
Ing. Hana Honsová, Ph.D.*
Úvodní foto: V Chrášťanech se porovnávají různé technologie a odrůdy ozimé pšenice
Celý článek si můžete přečíst v Zemědělci č. 13/2025.
