V posledních letech se na našem území vedle již dlouhodobě narůstajícího počtu rezistentních populací chundelky metlice začínají objevovat i další jednoděložné a dvouděložné plevelné druhy s potvrzenou herbicidní rezistencí. V roce 2019 a 2020 provedli odborníci z České zemědělské univerzity v Praze na území České republiky monitoring herbicidní rezistence u heřmánkovce nevonného (Tripleurospermum inodorum) k herbicidům ze skupiny inhibitorů enzymu acetolaktát syntázy (ALS) a k růstovým herbicidům (syntetickým auxinům). Cílem studie bylo zjistit, zda a v jaké míře se už i u nás, podobně jako v sousedním Německu či Polsku, vyskytují populace tohoto plevelného druhu v porostech obilnin a ozimé řepky.
Tímto aktuálním tématem se zabývá článek Ing. Pavlíny Košnarové, Ph.D., a kolektivu z České zemědělské univerzity v časopise Úroda (4/2021). Celkem za dva roky otestovali 28 populací na rezistenci k účinným látkám florasulam, tribenuron (ALS inhibitory), 2,4-D a dicamba (syntetické auxiny). V roce 2019 byla rezistence prokázána u dvou populací k účinné látce tribenuron a v roce 2020 byly detekovány tři silně rezistentní populace k tribenuronu, které byly zároveň slabě rezistentní k florasulamu. Silně rezistentní populace přežívaly i 31,6ti násobně vyšší dávku tribenuronu, než je registrovaná, zjistili autoři článku v nádobových poksech.
Jak uvádějí v závěru, v jejich průzkumu bylo poměrně vysoké procento rezistentních populací heřmánkovce přímořského k inhibitorům ALS. Vzhledem k tomu, že heřmánkovec patří k plevelům s velmi vysokou reprodukční schopností, má vysoký potenciál k rozvoji a vzniku herbicidní rezistence v důsledku větší pravděpodobnosti výskytu mutací zakládajících rezistenci a rychlému nárůstu populací. Pozitivním výsledkem jejich studie je, že nebyl potvrzen ani jeden případ rezistence k další herbicidní skupině syntetických auxinů, která je k regulaci heřmánkovce používána nejčastěji v kombinovaných přípravcích. K oběma účinným látkám ze skupiny syntetických auxinů (regulátorů růstu) byly všechny testované populace citlivé, a lze je tedy využít v antirezistentních strategiích.
Více informací se dočtete v dubnovém vydání časopisu Úroda (4/2021).*
