Proti hraboši s předstihem

Ochrana zásob před skladištními škůdci patří k významným oborům, které umožňují zásadně snížit ztráty zemědělských komodit a potravin. Tématem se zabývá také příslušný výzkumný tým Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. Ten v minulých letech zařadil do svého portfolia také ochranu proti hraboši polnímu. Snaží se najít způsoby, jak gradace škůdce lépe predikovat a jak proti němu zasáhnout preventivně. K tomu mohou sloužit i plodiny, jako třeba kukuřice, které hrabošům příliš nevyhovují.

„K tomu kroku nás vedla zejména problematika hraboše polního v roce 2019, kdy došlo k obrovské gradaci zejména na Moravě a poté v Čechách. Zájem na řešení mělo také Ministerstvo zemědělství, protože se v tom období spojila potřeba hubení hraboše polního s celospolečenským požadavkem na regulaci jedné z hlavních metod hubení hraboše, tedy volného rozhozu na povrch půdy, který byl tehdy povolen na výjimku. Tuto uděloval Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský na základě aktuální situace vysokého výskytu hrabošů,“ popisuje Ing. Radek Aulický, Ph.D., z výzkumného týmu. Připomíná, že pohledů na regulaci hraboše je více, existují ale dva hlavní tábory. Farmáři preferují jednoduché řešení, aplikace rodenticidu totiž výrazně usnadňuje řešení kalamitních situací. Vize ochránců životního prostředí je naopak taková, že by se pesticidní látky neměly používat vůbec. Plošný rozhoz ale pro farmáře znamená významnou úsporu času, protože umožní ošetřit velkou plochu. Aplikace granulí do nor je oproti tomu velmi časově a fyzicky náročná. Kromě toho člověk, který manipuluje s aplikátorem, je do určité míry také vystaven riziku, například v důsledku kontaminace prachem z používaného přípravku. A pochopitelně, pracovníky musí mít zemědělec také k dispozici.

Vyvíjejí predikční model

Tým se věnoval možnostem ochrany proti hraboši v několika projektech a v současné době hledá v rámci výzkumu postupy alternativní k obvyklému ošetření. Ing. Aulický připomněl, že v minulém roce byl zveřejněn výsledek výzkumu, na kterém se tým podílel zejména pod vedením prof. MVDr. Emila Tkadlece, CSc. (Univerzita Palackého v Olomouci), a prof. Ing. Josefa Suchomela, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně), ze kterého na základě dlouhodobých dat vyplynulo, že na menších půdních blocích do 20 ha je menší problém s hrabošem oproti větším.
Ing. Aulický uvedl, že ruzyňský tým v rámci výzkumného projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum s prof. Tkadlecem spolupracuje na vývoji predikčního modelu, který by na základě historických dat dokázal předpovědět riziko gradace hraboše na určitých územích.*