Propojení škůdců s chorobami

Na odborném webináři zaměřeném na integrovanou ochranu rostlin (IOR), který uspořádal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) na téma klíčové choroby polních plodin, hovořil Ing. Jaroslav Šafář, Ph.D., z AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o., o problematice olejnin a luskovin.

Během svého vystoupení připomněl, že v řadě případu existuje provázanost mezi napadením škůdci a následným rozvojem chorob. Jako příklad uvedl poškození pletiv ozimé řepky dřepčíkem olejkovým nebo stonkovými krytonosci, které je vstupní branou pro napadení fomou.

V oblasti insekticidní ochrany se pozornost zaměřuje na rezistenci blýskáčka řepkového k pyretroidům, kterou způsobují enzymy typu cytochrom P450; řešením může být využití piperonyl butoxidu, který dokáže ovlivnit enzymatický systém brouků, čímž se zvýší účinnost látek i při nižších dávkách. Pro efektivní fungicidní zásah proti hlízence je zásadní délka kvetení: v suchých ročnících s kvetením do čtyř týdnů je optimální ošetření již na začátku květu (BBCH 59–61), zatímco v běžných podmínkách zůstává standardem plný květ. U slunečnice prezentoval Ing. Šafář data, která ukazují, že včasná aplikace účinných látek jako jsou azoxystrobin či pyraklostrobin v BBCH 55–61 může zvýšit výnos semene o více než 30 %. Varoval také před rozšiřující se suchou hnilobou stonku (Macrophomina phaseolina), která podle něj dokáže zlikvidovat porost během týdne či deseti dnů. Vzhledem k restrikcím účinných látek, např. je možný výpadek tebukonazolu, nabývá na významu využití biologických agens, například Bacillus amyloliquefaciens či Pythium oligandrum. U těchto přípravků však odborník upozornil, že pro stabilitu účinku se musí aplikace opakovat.*

Úvodní foto: Poškození pletiv ozimé řepky dřepčíkem olejkovým nebo stonkovými krytonosci je vstupní branou pro napadení fómou Foto Jana Pančíková