Produkce řepky v České republice bude meziročně nižší. Jednak došlo k poklesu výměry a také se porosty na jaře nacházely v horším stavu než v předešlé sezóně. Nepříznivý vliv mělo dlouhotrvající jarní suché a teplé počasí následované mrazy. Plocha řepky v tuzemsku se meziročně snížila přibližně o pět procent. Zatímco loni dosáhl průměrný celorepublikový výnos řepky pěkných 3,44 t/ha, letos se předpokládají jen asi tři tuny na hektar nebo mírně více.
Snížení produkce řepky se očekává i v Evropě. K meziročnímu poklesu dojde ve většině zemí Evropské unie z důvodu poklesu výměry i horší kvality porostů. V EU by se mohlo vyprodukovat přibližně osmnáct milionů tun řepkového semene. Nižší produkce než v předešlé sezóně se předpokládá také v Kanadě, kde došlo ke snížení plochy. Na světě se pravděpodobně vyprodukuje meziročně zhruba o čtyři miliony tun řepkového semene méně. Množství informací z oblasti pěstování řepky zaznělo na semináři uspořádaném Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) spojeném s prohlídkou odrůdového pokusu v Dřevci nedaleko od Kralovic na Plzeňsku. Pokusy byly založeny na polích zemědělského podniku Kralovická zemědělská, a. s.
Nepříznivé jarní počasí s nedostatkem vláhy a vysokými teplotami se negativně podepsalo na stavu porostů v severozápadních Čechách. Také v Kralovicích porosty řepky trpěly suchem a poškodil je mráz. Podle informace Ing. Petra Čecha ze SPZO, v oblasti severozápadních Čech v únoru a v březnu panovaly vysoké teploty. Teplotní průměr zhruba o pět stupňů překonal dlouhodobý normál. V březnu se teploty občas dokonce šplhaly až ke dvaceti stupňům. Vzhledem k tomu, že od poloviny února téměř nepršelo, rostliny nemohly přijímat dusík z hnojiv. Řepka měla nízké rostliny, málo rozvětvené, s malým množstvím kratších šešulí. Na špatném stavu porostů se odrazilo i napadení blýskáčky. Na jaře škodili i další škůdci, především krytonosec čtyřzubý, proti kterému pěstitelé ošetřovali dva- až třikrát. Bejlomorka kapustová se vyskytovala lokálně a v menší míře. Na jaře bylo v severozápadních Čechách jen zhruba třicet procent ploch dobrých. Převládaly porosty slabé, poškozené a mezerovité, kterých se v oblasti nacházelo 68 procent. Dvě procenta oseté plochy pěstitelé v tomto regionu zaorali.
Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 7/2024.
