Menu
e-shop
Rodinný podnik AGROSPOL, spol. s r. o., Jezeřany-Maršovice hospodaří přibližně na 650 hektarech v nadmořské výšce kolem 250–270 m n. m. na severovýchodním okraji Znojemska. Promyšlený osevní postup stejně jako ochota zkoušet nové věci a důvěřovat jim, tvoří základ jeho ekonomické stability. V době, kdy řada podniků podléhá skepsi, si v Jezeřanech zachovávají optimismus i potřebný nadhled. Možná k tomu přispívá i fakt, že podnik stojí prakticky výhradně na práci širší rodiny, doplněné o jediného zaměstnance.
„Hospodaříme ve srážkově chudé oblasti, stejně jako celé Znojemsko, ale nic tragického to není. Pomáhají nám naše půdy,“ říká Ing. Ondřej Čáp, který v rodinném podniku zodpovídá zejména za rostlinnou výrobu. Klíč k úspěchu podle něj spočívá ve vododržnosti místních hnědozemí, které přecházejí v černozemě, a v důsledné práci s půdní strukturou. „Klasickou orbu jsme před lety úplně opustili. Dnes pracujeme především s diskovými podmítači, radličkami a kypřiči,“ doplňuje druhý z bratrů, Ing. Marek Čáp. Technologickou úroveň podniku potvrzuje také využívání systému MyJohnDeere i implementace metody CTF (Controlled Traffic Farming), tedy jízda v trvalých kolejových řádcích, čímž minimalizují utužení aktivní zóny pole.
Vedle rostlinné výroby se v podniku zabývají i chovem prasat, kde mají přibližně 50 prasnic. Celý chov je pod jednou střechou ve stáji, která byla v nedávné době kompletně zrekonstruována. Od porodu až po výkrm. Podnik dosahuje vysoké intenzity chovu s průměrem 2,4 porodu na prasnici za rok a produkcí přesahující 30 selat na prasnici. Finální produkce směřuje v posledních letech především na jatka v Ivančicích. Jedním z klíčových prvků ekonomiky chovu je vlastní míchárna krmiv, která umožňuje efektivně zhodnocovat vlastní rostlinnou produkci, zejména ozimý ječmen a krmné odrůdy pšenice. Do krmných směsí se dále přidává nakupovaná sója, premixy a oleje, přičemž pro prasnice se v menší míře využívá i oves. Přestože je cena vepřového masa kolísavá, dokážou si podle bratrů Čápových v podniku udržet ziskovost chovu.
Pohled na osevní postup Agrospolu ukazuje výraznou pestrost. Dominantní plodinou je ozimá pšenice, kterou podnik pěstuje na 160 až 180 hektarech s průměrnými výnosy 8 až 9 t/ha. Ondřej Čáp sází především na osinaté nebo krmné odrůdy, jako jsou Johnson či RGT Sacramento, které lépe odolávají zvěři a zároveň vykazují dobrý zdravotní stav. Prostor dostávají i novinky – například směs hybridní pšenice SU Hystoric s 20 % odrůdy Johnson, od níž si slibují vyšší výnosovou efektivitu. Dalších 12 hektarů podnik v letošním roce vyhradil pro množení odrůdy LG Abrazo.
Významné místo v osevním postupu zaujímá také ozimý mák odrůdy Oz, kterému zde věnují 70 až 100 hektarů. „Mák je pro nás skvělou předplodinou pro pšenici a výnosově je velmi stabilní. Dlouhodobě dosahujeme výnosů přes 1 tunu na hektar,“ uvádí agronom. Důležitou ozimou plodinou je rovněž ozimý ječmen, pěstovaný na 40 až 50 hektarech s výnosem 8 až 9 t/ha, který slouží výhradně jako krmivo pro prasata. Zajímavé přitom je, že právě u ozimého ječmene dosahují v Agrospolu pravidelně nejméně o tunu vyšších výnosů než u ozimé pšenice. Agronom si pochvaluje také vývoj liniových odrůd. Kvůli virovým chorobám a nedostupnosti rezistentního hybridu před třemi lety upustili od dlouhodobě pěstovaných hybridů a přešli k rezistentním liniím, nově odrůdě LG Zoro, aniž by to mělo negativní dopad na výnosovou úroveň.
Specialitou podniku je pěstování jetelovin a trav na semeno. Jetel nachový odrůdu Redhead pěstují na 40 až 50 hektarech pro množitelské účely, přičemž dosahují výnosu přes 1 t/ha. V osevním postupu nahradil ozimou řepku, u níž byl problém se založením porostu, vzcházením i enormním náletem škůdců. Nově zkoušejí také víceletý porost kostřavy ovčí zhruba na 25 hektarech. Obě plodiny plánují sklízet dvoufázově, u kostřavy tato technologie umožňuje využít i seno po výmlatu. To následně prodávají chovatelům koní, stejně jako seno z erozně ohrožených zatravněných ploch o výměře 20 až 25 hektarů. Na dalších 50 hektarech mají množitelský porost ozimého žita SU Nasri (určen na hmotu do bioplynových stanic). V loňském roce, který byl pro tuto plodinu v podniku premiérový, dosáhli výnosu 8 t/ha.
Jarní plodiny do suché oblasti Znojemska je nutné vybírat obezřetně. Vláhová nejistota na jaře tak z osevního postupu vyloučila například jarní ječmen. Jiné jařiny by rádi v podniku pěstovali jako výborné předplodiny, například hrách nebo hořčici, nevychází u nich ale ekonomika. Stabilní pozici mezi jařinami v této teplé části republiky tak zaujímá zejména kukuřice (100 ha) a slunečnice (90 ha).
Zlomovým momentem v agrotechnice těchto plodin se stalo přehodnocení strategie předseťového hnojení a zařazení produktů společnosti TIMAC AGRO Czech, s. r. o. Ondřej Čáp přiznává, že prémiová hnojiva této firmy dříve vnímal jako příliš nákladná. Tento pohled se však postupně změnil, a to nejen v souvislosti s úpravou cenové politiky. Ve spolupráci s odborným poradcem společnosti TIMAC AGRO Ing. Karlem Šťavou do technologie hnojení zařadili produkty s patentovanou technologií Top-Phos, která garantuje minimálně 90% využitelnost fosforu bez ohledu na pH půdy. U běžných komoditních hnojiv, například Amofosu, může být přitom využitelnost fosforu výrazně nižší — při pH 6 jen kolem 36 %, zatímco zbytek zůstává v půdě vázaný. Právě vyšší efektivita využití fosforu byla jedním z klíčových argumentů, které podnik přesvědčily. U slunečnice dnes využívají Eurofertil Top 45 NPS. V loňském roce u této plodiny dosáhli výnosu 4,75 t/ha (SY Bacardi), za který získali čestné uznání Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin za nejvyšší výnos mezi podniky SPZO na Moravě.
U kukuřice na zrno, kde Agrospol míří na výnosy kolem 10 t/ha, se novým standardem stal produkt Top-Phos SiliUp aplikovaný pod patu. Podle Ing. Šťavy pomáhá unikátní technologie SiliUp rostlinám lépe zvládat hydrický stres. Křemíkové složky obsažené v přípravku vytvářejí křemičitý gel, který zlepšuje zadržování vody v okolí kořenů, čímž zmírňuje dopady sucha po dobu deseti až čtrnácti dnů a zároveň podporuje tvorbu kořenového systému. „Po aplikaci hnojiva Top-Phos SiliUp jsme pozorovali, že rostliny zůstávaly dlouho vitální, a i navzdory méně příznivým podmínkám si uchovávaly zelenou barvu,“ uvedl Ondřej Čáp. Jak doplnil Ing. Šťava, všechna hnojiva společnosti TIMAC AGRO obsahují síru, která podporuje využití dusíku, a mimo jiné také vápník pro zlepšení pH půd.
V současnosti využívají v podniku přípravky TIMAC AGRO pro předseťové hnojení na celé výměře slunečnice i kukuřice. Přechod na jejich celoplošné použití přitom nebyl náhodný, ale měl jasný metodický základ. V prvním roce, tedy v roce 2024, založili u obou plodin pokusy na deseti hektarech a zbylá výměra s komoditním hnojivem sloužila jako kontrolní varianta. Po vyhodnocení výsledků pak následovalo rozšíření této technologie na celou plochu. „Když se pro něco rozhodnu, věřím tomu,“ říká Ondřej Čáp. Právě tato filozofie stojí i za fungující spoluprací mezi podnikem Agrospol a Ing. Karlem Šťavou, který si cení otevřenosti bratrů Čápových ke zkoušení nových postupů i jejich ochoty opírat rozhodování o konkrétní výsledky. Tato vzájemná důvěra zároveň vytváří pevný základ pro další rozvoj dosavadní spolupráce.*
