Příčiny a příznaky poškození plodin herbicidy – 1. díl

Herbicidy jsou chemické látky, které se používají k regulaci nežádoucích plevelů. Jejich selektivita k plodině může být založena různými způsoby, které se často kombinují.

Odlišnosti jako výhoda

Nejčastěji bývá využíváno fyziologických, či biochemických odlišností mezi rostlinnými druhy, kdy některé polní plodiny dokážou metabolizovat herbicid výrazně rychleji než citlivé plevele, nebo je cílový enzym u plodiny strukturálně odlišný, nedostupný či produkován ve výrazně vyšší koncentraci. Také morfologické či anatomické rozdíly mezi plodinou a citlivými pleveli se mohou významně podílet na selektivitě některých herbicidů. U preemergentních herbicidů bývá často využívána tzv. poziční selektivita, která spočívá v rozdílné zóně kořenového příjmu herbicidu mezi plevelem a plodinou. Po preemergentní aplikaci půdního herbicidu vzniká na povrchu půdy herbicidní film, který brání vzcházení citlivých plevelů. Semena plevelů vzcházející z povrchových vrstev půdy jsou při klíčení vystavena vysoké koncentraci herbicidu, naopak hlouběji zasetá semena plodiny nejsou herbicidem zasažena.

Selektivita a vnější faktory

Selektivita herbicidu k plodině je však závislá také na mnoha vnějších faktorech (podmínky prostředí, dávka herbicidu, termín aplikace, použitý adjuvant, aplikační technika atd.). U mnoha herbicidů se proto i při dodržení registrované dávky mohou vyskytnout příznaky poškození citlivějších plodin, především za nepříznivých povětrnostních či půdních podmínek, nebo u stresovaných porostů. Projevy poškození závisí na použitém herbicidu a podmínkách při aplikaci. Slabé projevy fytotoxicity bývají poměrně běžné, brzy odezní (do několik dnů až týdnů) a většinou nemají za následek výnosové ztráty plodiny. V některých případech je však poškození plodiny závažnější a způsobí snížení výnosu, jeho kvality, či sníží odolnost plodiny k napadení škůdci a chorobami. Vedle toho je třeba počítat s tím, že rezidua některých herbicidů v půdě mohou významným způsobem poškozovat následné plodiny.

Obsah prvního dílu

Tímto tématem se v únorovém vydání časopisu Úroda (2/2026) zabývají prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., s doc. Ing Michaelou Kolářovou, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. V prvním díle rozebírají růstové herbicidy, kdy zdůrazňují, že poškození širokolistých (dvouděložných) plodin růstovými herbicidy je poměrně časté. Dále se zabývají ALS inhibitory, kdy řada z nich vykazuje velmi dlouhé reziduální působení v půdě, přičemž citlivé plodiny (zejména brukvovité, řepa, salát) mohou být poškozovány velmi nízkými koncentracemi těchto látek v půdě.

Podrobné informace naleznete v časopise Úroda (2/2026).*

Úvodní fotografie: Nevyvinutý úbor slunečnice v důsledku zasažení sulfonylmočovinou (tribenuron) Foto Miroslav Jursík