Máme za sebou velmi atypickou zimu. Postaralo se o to zejména výrazné ochlazení v druhé polovině února, které přišlo po teplém průběhu ledna a vlastně i celého podzimu.
Období od poloviny listopadu do poloviny února bylo nadnormálně teplé a také v srážkovém úhrnu nadnormální. Porosty spotřebovávaly zásoby živin a rozvíjela se v nich infekce houbových chorob. Na takto zeslabené porosty přišel zásadní zlom počasí a uhodily silné mrazy. Noční teploty padaly (v produkčních oblastech) až k –20 °C, denní se pohybovaly mezi –5 až –10 °C. Půda zamrzla (v závislosti na teplotách a výšce sněhové pokrývky) od 1 do 20 cm. V oblastech bez sněhové pokrývky a s hlubším zámrazem došlo k poškození listové plochy plodin mrazem (zejména u ozimých ječmenů). Na většině území však zůstaly za těchto podmínek obilniny a řepka „zakonzervovány“, nejdůležitější bylo a je, jakým způsobem bude probíhat oteplení. Při pozvolném rozmrzání a vysychání půdy by neměly být porosty poškozeny. Při rychlém oteplení a dalších srážkách budou setrvávat rostliny v mokré půdě s malým obsahem vzduchu, navíc budou více poškozovány přítomnými chorobami.
Při předjarním hnojení a ošetřování tak bylo důležité pomoci zeslabeným/poškozeným rostlinám časným přihnojením nejen dusíkem, ale také fosforem a dodání energie 3–5 kg cukru/ha, aby nebyla čerpána vlastní (snížená) energie.
O přezimování porostů informuje v dubnovém vydání časopisu Úroda, kde se lze dočíst další podrobnosti, Ing. Milena Bernardová, ze Zkušební stanice Kluky.*
