Přes výhrady rodičů chtěl být farmářem od dětství

Již jako osmiletý kluk cítil Tom Troonbeeckx, belgický farmář, že chce být zemědělcem. Tuto lásku zdědil po prarodičích, kterým pomáhal s pěstováním zeleniny. Rodiče však byli jiného názoru, a proto se zemědělskému oboru chtě nechtě vyhnul i na střední škole. Ovšem nadšení pro zemědělství ho neopustilo, jak sám podotknul, ani v osmnácti po ukončení školy, a tak sloučil dosavadní vzdělání s tímto oborem a ocitnul se ve sféře sociálního zemědělství. Více popíjení kávy než samotné praxe ho také nenadchlo. Nasednul proto v Belgii na kolo a jel…, vrátil se rozhodnutý začít hospodařit.

Ze sedla kola poznal státy na východ od Belgie až po Istanbul, odkud se vydal zpět přes jižní Evropu. Vyčistil si hlavu, poznal mnohé kultury a načerpal informace v oboru. Po návratu nastoupil na dvouletou odbornou zemědělskou školu, jejíž koncept je založen na kombinaci teorie a praxe. Nyní se tato škola nachází přímo nad prostory, kde Tom Troonbeeckx chová krávy. Jde o součást premonstrátského klášteru v Heverlee, lokalizovaného jižně od Lovaně. V rámci studia se dozvěděl o komunitou podporovaném zemědělství, což ho velmi zaujalo a založil na něm svoji farmu BoerEnCompagnie, která velmi vhodně kombinuje sociální aspekt s farmařením.

BoerEnCompagnie je rodinná ekologická farma obhospodařující zhruba 50 ha. „Nejsme velká farma, sázíme ale na různorodost,“ zdůraznil Tom Troonbeeckx. Na třech hektarech pěstují přes šedesát druhů zeleniny a drobné ovoce, k dominantním a důležitým plodinám patří také obilniny, které zařazují na 10 až 15 ha. Chovají dvacet prasat a patnáct krav. Jak farmář dodává, je idealista, ale podnik musí fungovat i ekonomicky. U zeleniny a drobného ovoce zavedli koncept samosběru, který šetří náklady na zaměstnance, obiloviny a mléko ekonomicky zhodnocují zpracováním přímo na farmě. Standardně na farmě působí šest zaměstnanců, z toho dva na poloviční úvazek.

Více informací se dočtete v březnovém vydání časopisu Úroda (3/2023).