Aktuálně se s velkými emocemi diskutuje o nastavení a dalším omezení velikosti půdních bloků v SEO a MEO, tedy erozně ohrožených oblastech. Článek Ing. Martiny Polákové ze Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství zveřejněný v časopise Úroda se proto soustředí na téma precizní technologie pro ochranu půdy. Precizní zemědělství vychází z dlouhodobého mapování řady vlastností půdního bloku, navrhují se linie pro pohyb mechanizace, aby bylo možné snižovat spotřebu vstupů cílenou aplikací na místa skutečné potřeby a eliminovat neefektivní přejezdy. Při změně velikosti půdních bloků je nutné všechno dělat od začátku, u malých bloků navíc nelze plně využít potenciál precizního zemědělství. V oblasti výzkumu ochrany půdy proti erozi bylo již mnoho uděláno. Výzkum i zemědělci věcně argumentují, že bez plošné ochrany půdy nebude mít zmenšování půdních bloků pozitivní vliv na omezení eroze. Naopak je riziko zvýšeného počtu utužených souvratí, vyšší spotřeby nafty, vyšší náročnosti na pracovní sílu, náročnost na propojení počtu půdních bloků k novým opatřením DZES, a ústup od precizního zemědělství. SIUZ se snaží propagovat české zemědělství za lídra precizních technologií v Evropě, prosazujme legalizaci moderních zemědělských postupů, které chrání půdu plošně, tak aby při jejich uplatnění nebylo nutné omezovat velikost pozemku, zdůrazňuje Ing. Poláková
To, co vede zemědělce k tomu hledat a ověřovat nové půdoochranné technologie je nejen eroze, ale také řešení boje se suchem a aktuálně i optimalizace nákladů při výrazném nárůstu cen všech zemědělských vstupů. Úkolem je najít vhodné postupy omezeného zpracování půdy, zvýšení podílu organické hmoty v půdě, hospodaření bez nebo naopak se statkovými hnojivy či digestátem a vymezení ploch pro podporu rozvoje užitečných organismů, které zároveň slouží jako ochranný kryt a odváděcí pastva pro zvěř. V neposlední řadě můžeme tyto postupy označit za uhlíkové zemědělství.*
Více informací a zejména praktické ukázky přináší červencové vydání časopisu Úroda (7/2022).
