Říká se, že opakování je matka moudrosti. A zemědělci v Čechách a na Moravě obvykle moudrostí oplývají, zdá se tedy, že jim občasné opakování nevadí. Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc., v časopise Úroda před sezonou setí ozimů proto připomíná některá fakta týkající se ošetření osiva, která mají obecnou platnost. Jako modelovou rostlinu zvolila ozimou pšenici, která je v našich podmínkách zastoupena na největší ploše – v průměru delší časové řady představuje zhruba 50 % ploch obilnin pěstovaných v ČR.
Takové zastoupení nutně vede k častému zařazování pšenice na jeden pozemek – ideálně by to podle autorky článku mělo být jedenkrát za čtyři roky, v reálu jsme rádi, když to je ob jeden rok. Důsledkem toho je namnožení původců chorob, kteří přežívají na pozemku na posklizňových zbytcích a někteří jsou přenosní i osivem. V součinnosti s dalšími negativy (utužení půdy, pomalý rozklad posklizňových zbytků, deficit organické hmoty …) to vede často k nezbytnosti i několika fungicidních ošetření během vegetace. Což je přesně to, co z důvodů jak ekonomických, tak ekologických nechceme, zdůrazňuje doc. Prokinová.
Jednou z možností, jak omezit nutnost foliární aplikace fungicidů, je podle ní kvalita osiva a kvalita založení porostu. Kvalita osiva je tvořena souborem znaků, jedním z nich je i zdravotní stav – přítomnost/nepřítomnost původců chorob. Tento znak může ovlivnit především polní vzcházivost a hlavně zdravotní stav vzešlého porostu. Důležité je podle doc. Prokinové připomenout, že potvrzená přítomnost patogenů pod limitním množstvím stanoveným vyhláškou (vyhláška č. 129/2012 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, příloha 1: Požadavky na množitelské porosty a osivo obilnin) je přípustná, tzn. že ani uznané osivo není zárukou, že bude absolutně prosté patogenů přenosných osivem. Zaručuje pouze, že množství detekovaných patogenů nebude zdrojem takového výskytu choroby, aby došlo k významné hospodářské ztrátě v porostu z tohoto osiva vzešlého. Nic ovšem neříká o riziku primárního zamoření pozemku pro další pěstební roky, případně o úloze primárně napadených rostlin jako zdroje sekundární infekce pro další rostliny v porostu. Tento fakt je stále hlavním důvodem doporučení veškeré osivo obilnin mořit, připomíná ve svém článku doc. Prokinová.
K 25. 5. 2019 bylo registrováno 13 fungicidních mořidel do ozimé pšenice, z toho některá s omezenou platností použití. Není registrováno žádné mořidlo insekticidní, začínají se objevovat stimulátory použitelné jako přídavek fungicidních mořidel. Jak autorka v závěru shrnuje, ve vlastním zájmu je nepodceňovat význam kvality osiva včetně zdravotního stavu, podle možností preferovat uznaná osiva, zcela se vyhnout nelegálním osivům, především neznámého původu. V případě obilnin by mělo být kvalitní fungicidní ošetření osiva samozřejmostí. Náklady na ošetřování porostu, ve kterém se rozšíří onemocnění primárně z osiva, mohou být výrazně vyšší než nákup kvalitního, řádně ošetřeného osiva. A v některých případech už ani postřik nepomůže (konkrétně u pšenice třeba u snětí).*
Více informací přináší červencové vydání časopisu Úroda (7/2019).
