Na takto položenou otázku bych nejraději odpověděl záporně a od tématu odešel. Proč? Protože negativa pozdního setí skoro vždycky výrazně převažují nad možnými pozitivy. K tomuto názoru mě vedou následující důvody:
Závěrem bych tedy doporučil pozdní setí řepky spíše nedělat. Jeho úspěch totiž hodně záleží na podzimním počasí, vláhových poměrech a délce vegetace do počátku zimy. To jsou důležité faktory, které však předem neznáme a jenom velmi obtížně se odhadují. Globální oteplování je sice patrné, ale projevuje se více prohlubováním extrémů než spolehlivým a stálým růstem teploty. Pozdní setí je risk. Někdy to může i vyjít, ale rozhodně na to nelze spoléhat.
Pozn.: Na vzniku tohoto článku se významnou měrou podílela i Agronomická služba SPZO.*
Otázka, na kterou není zcela jednoznačná odpověď. Nejprve je potřeba definovat, co se vlastně pozdním setím rozumí. Přesná definice neexistuje, ale asi se většinově shodneme, že je to setí po agrotechnickém termínu, někdy i deset až patnáct dnů po něm. Zpravidla se jedná o nouzové řešení značně ovlivněné průběhem počasí, technickými a personálními možnosti a podobně
Ne vždy však pozdní setí musí znamenat propad výnosů a agronomovo zklamání. Několik příkladů z letošní sklizně ukazuje, že i když byl srpen 2021 deštivý a zpozdil setí řepek, mnohdy tyto porosty seté v září výnosově překvapily. V některých případech dopadly i lépe než řepky založené v agrotechnickém termínu. Mnohdy ani tak nezáleží na tom, kdy řepku zasejeme, ale kdy vzejde a jaké má podmínky pro následný růst. Příkladem může být maloparcelkový pokus na Výzkumné stanici FAPPZ v Červeném Újezdě, který jsme loni v důsledky deštivého srpna historicky poprvé seli až 2. září (jiné roky kolem 21.–25. srpna). Řepka šla do zimy s poloviční biomasou než na podzim 2020. Přesto jsme letos v rámci pokusů dosáhli nejvyššího výnosu. Průměr všech odrůd dosáhl 6,53 t/ha a u jedné odrůdy dokonce padlo i 8,20 t/ha – rekord pokusu za téměř padesátiletou historii stanice. Stejné zkušenosti s pozdě setými řepkami měli agronomové i na některých podnicích Kelečsko (o. Vsetín), Agrofarma Litice (o. Plzeň město). Místo očekáváného zklamání přišlo milé překvapení.
Na druhou stranu je potřeba počítat s tím, že pozdě setá řepka je mnohem více riziková, a ne vždy výnosově potěší. Rozhodující je správné založení porostu s vytvořením ideálních podmínek pro vzcházení a následný růst. Značně záleží i na odrůdě, která hraje klíčovou roli. Ta by měla být vitální s bujným podzimním růstem. Určitě nevysévat v pozdních termínech linie a polotrpasličí řepky, ale naopak vsadit na bujné hybridy. Může nastat i souhra negativních faktorů, kdy pozdě setá řepka je silně během zimy poškozena, anebo dokonce nepřezimuje.
Na pozdní setí řepky je potřeba se podívat i z pohledu historického. Do konce 20. století, kdy se teprve začínalo s pěstováním hybridů a zimy přicházely zpravidla na přelomu listopadu a prosince a byly delší a mrazivější, bylo pozdní setí praktikováno minimálně. Dnes, kdy jasně převažují vitální hybridy a výraznější ochlazení přichází zpravidla až po Vánocích, má pozdní setí zcela jiný rozměr.
Jsem zastánce výsevu řepek za optimálních půdních a vlhkostních podmínek a v optimálním termínu. Nic zbytečně neuspěchat. Jen taková řepka dokáže „čelit“ značnému tlaku podzimních škůdců, zvláště dřepčíků. Ne vždy je ale takové založení porostů technicky možné – velká výměra, výkonost strojů, počasí apod. Tyto skutečnosti a velké obavy z dřepčíků vedou k tomu, že sejeme řepku spíše předčasně. To s sebou nese zase jiné problémy (opakovaná regulace, rozvoj chorob apod.). Pokud zvolíme vhodný hybrid a vytvoříme ideální podmínky pro vzcházení, nemusí pozdní výsevy řepky dopadnout špatně. Berme to však spíše jako nouzové řešení a rozhodně podle nadmořské výšky bychom neměli překročit termínově 5. až 15. září.
Závěrem lze říci, že mnohem více než termín setí rozhoduje, kdy řepka vzejde. Lepší pozdě setá řepka než žádná.
Přeji bezproblémové setí řepky a následně monzunové deště.*
