Pozdní setí ozimé řepky – ano, nebo ne?

Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., působí ve Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Zabývá se různorodou problematikou řepky od roku 1983, tedy již téměř 40 let. Přesto o ní stále mnoho věcí neví a nepravidelně ho překvapuje. V poslední době se věnuje zejména odrůdové problematice a různým typům pokusů, které s tím souvisejí.

Na takto položenou otázku bych nejraději odpověděl záporně a od tématu odešel. Proč? Protože negativa pozdního setí skoro vždycky výrazně převažují nad možnými pozitivy. K tomuto názoru mě vedou následující důvody:

• Každá plodina má pro založení porostu nějaký optimální termín, který vychází z jejích přirozených fyziologických a biologických potřeb; pokud se tento termín z nějakého důvodu nepodaří dodržet, nelze očekávat optimální růst a vývoj a v konečném důsledku ani standardní výnos.
• Řepku bychom se měli snažit zasít v závislosti na oblasti, nadmořské výšce a půdně-klimatických podmínkách pokud možno ve druhém až třetím srpnovém týdnu.
• Zatímco takto založené porosty obvykle dávají ty nejvyšší a nejjistější výnosy, zpoždění setí o každých asi pět dnů přináší citelný, měřitelný a statisticky průkazný pokles výnosů.
• Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin provedl před časem šetření, jehož podstatou bylo sledování výnosů řepky v závislosti na termínu setí; jednalo se o čtyři roky, 16 zemědělských podniků a celkem 359 honů.
• Plochy založené mezi 20. až 29. srpnem daly o 0,46 t/ha nižší výnos než ty, které byly zasety v období 6. až 19. srpna, a porosty založené v první dekádě září snížily výnos dokonce o 0,97 t/ha v porovnání s plochami zasetými do 19. srpna.
• Setí řepky koncem srpna či počátkem září samozřejmě možné je, ovšem pravděpodobnost neuspokojivých výnosů a agrotechnických problémů s oddalováním termínu setí významně roste.
• Pozdě seté porosty se dostávají do období zkracujících se dnů, proto hůře odrůstají, většinou je v nich obtížnější boj s dřepčíky i ostatními podzimními škůdci, vytvářejí slabší a pro jaro nejisté rostliny; je u nich často problém se zaplevelením, související s menší ochotou agronoma investovat do nejisté řepky; jsou to porosty velmi vyhledávané mšicemi, u nichž nelze vyloučit ani kompletní likvidaci rostlin.
• Pokud bychom se přesto z nějakého důvodu chtěli pustit do dobrodružství souvisejícího s pozdním setím řepky, zvýšit šance na úspěch je možno zohledněním například těchto faktorů:
  • teplejší oblast je vhodnější než chladnější,
  • rané hybridy s rychlým podzimním růstem bývají úspěšnější než odrůdy liniové,
  • v herbicidní ochraně se zaměřit na časně postemergentní aplikace po vzejití řepky, eliminovat potenciální stres preemergentních aplikací,
  • zvolit pečlivou a intenzivnější ochranu proti podzimním škůdcům – dřepčíci (rod Phyllotreta), dřepčík olejkový, mšice, zápředníček aj.,
  • více se věnovat podzimní výživě dusíkem a mikroprvky,
  • na jaře podle stavu porostu provést více aplikací hnojiv s nitrátovým dusíkem (tři až čtyři dávky).

Závěrem bych tedy doporučil pozdní setí řepky spíše nedělat. Jeho úspěch totiž hodně záleží na podzimním počasí, vláhových poměrech a délce vegetace do počátku zimy. To jsou důležité faktory, které však předem neznáme a jenom velmi obtížně se odhadují. Globální oteplování je sice patrné, ale projevuje se více prohlubováním extrémů než spolehlivým a stálým růstem teploty. Pozdní setí je risk. Někdy to může i vyjít, ale rozhodně na to nelze spoléhat.

Pozn.: Na vzniku tohoto článku se významnou měrou podílela i Agronomická služba SPZO.*

Ing. David Bečka, Ph.D., působí na České zemědělské univerzitě v Praze na katedře agroekologie a rostlinné produkce. Hlavním předmětem jeho činnosti je ozimá řepka, její technologie pěstování, odrůdy, hnojení a ochrana.

Otázka, na kterou není zcela jednoznačná odpověď. Nejprve je potřeba definovat, co se vlastně pozdním setím rozumí. Přesná definice neexistuje, ale asi se většinově shodneme, že je to setí po agrotechnickém termínu, někdy i deset až patnáct dnů po něm. Zpravidla se jedná o nouzové řešení značně ovlivněné průběhem počasí, technickými a personálními možnosti a podobně

Ne vždy však pozdní setí musí znamenat propad výnosů a agronomovo zklamání. Několik příkladů z letošní sklizně ukazuje, že i když byl srpen 2021 deštivý a zpozdil setí řepek, mnohdy tyto porosty seté v září výnosově překvapily. V některých případech dopadly i lépe než řepky založené v agrotechnickém termínu. Mnohdy ani tak nezáleží na tom, kdy řepku zasejeme, ale kdy vzejde a jaké má podmínky pro následný růst. Příkladem může být maloparcelkový pokus na Výzkumné stanici FAPPZ v Červeném Újezdě, který jsme loni v důsledky deštivého srpna historicky poprvé seli až 2. září (jiné roky kolem 21.–25. srpna). Řepka šla do zimy s poloviční biomasou než na podzim 2020. Přesto jsme letos v rámci pokusů dosáhli nejvyššího výnosu. Průměr všech odrůd dosáhl 6,53 t/ha a u jedné odrůdy dokonce padlo i 8,20 t/ha – rekord pokusu za téměř padesátiletou historii stanice. Stejné zkušenosti s pozdě setými řepkami měli agronomové i na některých podnicích Kelečsko (o. Vsetín), Agrofarma Litice (o. Plzeň město). Místo očekáváného zklamání přišlo milé překvapení.

Na druhou stranu je potřeba počítat s tím, že pozdě setá řepka je mnohem více riziková, a ne vždy výnosově potěší. Rozhodující je správné založení porostu s vytvořením ideálních podmínek pro vzcházení a následný růst. Značně záleží i na odrůdě, která hraje klíčovou roli. Ta by měla být vitální s bujným podzimním růstem. Určitě nevysévat v pozdních termínech linie a polotrpasličí řepky, ale naopak vsadit na bujné hybridy. Může nastat i souhra negativních faktorů, kdy pozdě setá řepka je silně během zimy poškozena, anebo dokonce nepřezimuje.

Na pozdní setí řepky je potřeba se podívat i z pohledu historického. Do konce 20. století, kdy se teprve začínalo s pěstováním hybridů a zimy přicházely zpravidla na přelomu listopadu a prosince a byly delší a mrazivější, bylo pozdní setí praktikováno minimálně. Dnes, kdy jasně převažují vitální hybridy a výraznější ochlazení přichází zpravidla až po Vánocích, má pozdní setí zcela jiný rozměr.

Jsem zastánce výsevu řepek za optimálních půdních a vlhkostních podmínek a v optimálním termínu. Nic zbytečně neuspěchat. Jen taková řepka dokáže „čelit“ značnému tlaku podzimních škůdců, zvláště dřepčíků. Ne vždy je ale takové založení porostů technicky možné – velká výměra, výkonost strojů, počasí apod. Tyto skutečnosti a velké obavy z dřepčíků vedou k tomu, že sejeme řepku spíše předčasně. To s sebou nese zase jiné problémy (opakovaná regulace, rozvoj chorob apod.). Pokud zvolíme vhodný hybrid a vytvoříme ideální podmínky pro vzcházení, nemusí pozdní výsevy řepky dopadnout špatně. Berme to však spíše jako nouzové řešení a rozhodně podle nadmořské výšky bychom neměli překročit termínově 5. až 15. září.

Závěrem lze říci, že mnohem více než termín setí rozhoduje, kdy řepka vzejde. Lepší pozdě setá řepka než žádná.

Přeji bezproblémové setí řepky a následně monzunové deště.*