Informuje o tom ve svém článku publikovaném v týdeníku Zemědělec (11/2022) Ing. Jan Winkler, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně. Opatření proti plevelům by podle něj měla zahrnovat tři základní oblasti: prognózu, diagnózu a regulaci. O těchto oblastech se v článku podrobně rozepisuje. Jak dále zmiňuje, v současné době se k regulaci plevelů využívají zejména herbicidy. Jejich vysoká účinnost vyvíjí extrémní selekční tlak na vegetaci plevelů. Následkem toho přežívají pouze druhy odolné a vznikají rezistentní populace plevelů. Dlouhodobá aplikace herbicidů vyvolává úbytek počtu stávajících druhů plevelů a je základem pro úspěšnou invazi nových druhů rostlin. Působení aplikace herbicidů je výraznější v podmínkách zjednodušeného střídání plodin a redukovaného zpracování půdy. Použití herbicidů je hlavním faktorem zvýšení a udržení výnosů většiny plodin. Ačkoli aplikace herbicidů zvyšuje výnos, dlouhodobě vede k vyššímu výskytu méně citlivých druhů plevelů, které způsobují výraznější ztráty na výnosech. Použití herbicidů negativně působí na necílové organismy a negativně ovlivňuje půdní edafon. Tyto dopady mohou v budoucnu způsobit zemědělskou katastrofu. V současné době nejsme schopni předpovědět všechny důsledky dnešního počínání, a proto z pohledu předběžné opatrnosti by mělo být s herbicidy nakládáno velmi uvážlivě, varuje autor. Připomíná, že v současných strategiích je zcela opomíjena možnost predikce zaplevelení na základě průběhu počasí. Studium vlivu počasí na plevele může vést k formulaci konkrétních vazeb a vztahů. Tato problematika však naráží na řadu vědeckých překážek.*
Více informací přináší článek publikovaný v tématu týdne týdeníku Zemědělec (11/2022).
