Cílem plečkování je kromě likvidace plevelů také provzdušnění půdy, rozrušení krusty na povrchu a zlepšení vsakování vody ze srážek. V letech s chladným obdobím po vzejití kukuřice má plečkování v kombinaci s přihnojením příznivý vliv na zlepšení výživného stavu rostlin a podporu růstu kukuřice.
V posledních letech plečkováním často řešíme problémy s povrchovou strukturou půdy, a to zejména při setí kukuřice za mokra nebo při větším množství srážek po zasetí. Při plečkování v kombinaci s důlkováním se zlepšuje zadržení vody ze srážek v půdě, omezuje riziko vodní eroze na svažitých pozemcích a zvyšuje využití živin z aplikovaných hnojiv umístěných pod důlky rostlinami, upozorňuje spolu s dalšími autory Ing. Pavel Růžek, CSc. (Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.), v Úrodě č. 3/2021.
V závěru textu shrnuje, že plečkování kukuřice s důlkováním a aplikací minerálních hnojiv je vhodné pro kypření půdy (např. po vytvoření krusty na povrchu), mechanickou likvidaci plevelů a přihnojení kukuřice kapalnými minerálními hnojivy. Důlky je možné vytvářet v jedné nebo ve dvou řadách, přičemž důlkování v jedné řadě umožňuje dosažení větších důlků s vyšší kapacitou pro zadrženou vodu a větší rychlost plečkování s menším rizikem poškození rostlin. Voda ze srážek zadržená v důlcích v blízkosti aplikovaných hnojiv přispívá k vytvoření příznivých vláhových podmínek pro příjem živin kořeny rostlin a k vyšší efektivnosti hnojení. Vytváření hrubé struktury na povrchu půdy v kombinaci s důlkováním zvyšuje zadržení vody ze srážek v půdě a omezuje povrchový odtok a vodní erozi na svažitých pozemcích, což je v souladu s požadavky DZES 5. Plečkování dláty s důlkováním významně snížilo ztrátu půdy vodní erozí na svažitém pozemku (o 87 %), zatímco po běžném plečkování radličkami byly ztráty půdy vyšší než na půdě bez plečkování.*
Úvodní foto: Zadržení vody ze srážek po plečkování kukuřice s důlkováním Foto Pavel Růžek
