Country Life Farm s. r. o. je jednou z farem, které umožňují studentům Vyšší odborné školy ekologického zemědělství, která letos získala akreditaci od MŠMT, projít si zde praxí. Ekologickému hospodaření na vlastní farmě v Nenačovicích se věnuje již od roku 1992. Zeleninu a ovoce v biokvalitě distribuuje do svých maloobchodů a restaurací Country Life v Praze a dalším smluvním partnerům.
Vedoucí ekofarmy Tomáš Zídek je dlouholetým odborníkem na ekologické zemědělství. V Country Life Farm pracuje již pět let. Na biofarmě s ním pracují dvě zaměstnankyně a jeden traktorista.
Půda je tu jílovitá spraš. Hospodaří na Karlštejnsku/Křivoklátsku, místy jsou zde podhorské podmínky s blízkostí lesa, ale pozemky nezasahují do CHKO. Výhodou umístění ekofarmy je, že v blízkosti nejsou konvenční plochy zemědělské půdy, takže nehrozí úlet chemických přípravků, které jsou v ekologii nepřípustné. Majitelem Country Life Farm je Otakar Jiránek, který zároveň vlastní i rodinnou firmu Country Life. V Nenačovicích dříve chovali i koně, ale neměli pro ně vyhovující podmínky a chov přenechali nedaleké jízdárně.
Celkem hospodaří zhruba na čtyřiceti hektarech půdy, z toho čtyři hektary patří zelenině a tři hektary sadům (pěstují švestky, hrušně a jabloně), zbytek tvoří orná půda a louky. „Na tak malou výměru orné půdy se nevyplatí mít vlastní techniku. V minulém roce jsme pěstovali na třiceti hektarech hořčici na semeno a poté jsem naplánoval vikev setou. Ta ale kvůli suchému květnu špatně vzešla a také ji poškodila lesní zvěř,“ povzdychl si farmář. Ze zeleniny se jim daří pěstovat ekologickým způsobem tykev Hokkaido, která letos rovněž kvůli suchu poskytla ze dvou polí na celkem hektarové výměře menší úrodu než loni. Z dalších plodin tady v letošním roce sklízeli cibuli, brambory, zelí, česnek, kopr, ředkvičky, kedlubny, kapustu, vodnici, červenou řepu, celer, pórek, mrkev, pastinák, fazolky, saláty, cuketu nebo mátu.
„Například brambory odrůdy Anuschka byly letos velmi pěkné. Museli jsme je ale v průběhu sezóny dvakrát zalít,“ podotkl Tomáš Zídek. Na zeleninu bylo letos obecně příliš velké sucho. Vedle pozemku farmy protéká potok, kde si bobři vystavěli hráz. Díky tomu má farma dostatek vody pro závlahu, a také vlastní studnu. V potoce ale žijí nutrie, kvůli nimž museli postavit elektrický ohradník, aby nesežraly všechny plody tykve Hokkaido. Také tu letos pěstovali tykev Goliáš s ohromnými plody. Poměrně velkou škodu na farmě dělá srnčí a jelení zvěř a prasata, letos způsobovala škody především na půlhektarovém poli s tykví Hokkaido v blízkosti lesa. Myši ani další hlodavci nejsou na farmě problém. Pro dravce tu umístili bidla a postavili jim budky. Výborným myšilovem je podle Ing. Zídka volavka, jsou tu i káňata, poštolky a sovy.
Sklizenou produkci skladují v hale. „V chladicím prostoru máme kapacitu na uskladnění zelí na celou zimu,“ podotkl farmář. Minulý rok se tu podařilo vypěstovat 17 t biozelí a prodávali ho po 7kg pytlích. A dodal: „Už teď by chtěli zájemci víc zelí, než jaká bude očekávaná produkce.“ Od začátku pěstování biozeleniny měl Tomáš Zídek představu, že ji budou dodávat ve velkém do supermarketů a velkoobchodu. Biozelenina se do tuzemska totiž dováží převážně z Německa a Rakouska. Ale řetězce a velkoobchody mají své zavedené euronormy, vyžadují atraktivní etikety, balení, kalibraci a dohledatelnost. „To se nám nevyplatí. Navíc nám nikdo neprodá zelené skládací eurobedny, které řetězce také požadují,“ vysvětlil T. Zídek. V ekozemědělství je vzhledem k ručnímu pletí a malému výnosu plodin nízká efektivita práce. Navíc tu nemají dostatečné vybavení technikou, protože každý druh zeleniny má jinou pěstební technologii od zasetí přes pletí až po sklizeň. „Například cibuli jsme letos vypěstovali za nákladovou cenu 35 korun a prodáváme ji za 40 korun,“ uvedl farmář. Pro příští rok vymýšlí T. Zídek, jakou zvolit strategii – buď budou pěstovat jen dvě hlavní plodiny (červenou řepu, Hokkaido či zelí), nebo se více zaměří na biobedýnky s rozmanitou zeleninou.*
Foto: V rámci praxe na farmě vypomáhá studentka Jana Krejčová z Farmářské školy
