Pěstování meziplodin v suchých podmínkách

Příspěvek Ing. Martiny Handlířové a kol. z Mendelovy univerzity v Brně (ÚRODA 12/2018) se věnuje meziplodinám, které představují jednu z cest zajišťující plné naplnění některých standardů DZES a takzvaného greeningu.

V Žabčicích na pokusné stanici Mendelovy univerzity byly v letech 2006 až 2017 zkoušeny některé druhy meziplodin, které jsou součástí seznamu: hořčice bílá (Sinapis alba), ředkev olejná (Raphanus sativus v. oleifera), svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia), pohanka obecná (Fagopyrum esculentum), žito svatojánské (Secale cereale v. multicaule), proso seté (Panicum miliaceum), krambe habešská (Crambe abyssinica), sléz krmný (Malva verticillata), lesknice kanárská (Phalaris canariensis) a světlice barvířská (Carthamus tinctorius).
Podle výsledků ze sledovaných meziplodin na jednom z nejsušších a nejteplejších míst v České republice jsou nejvhodnějšími meziplodinami hořčice bílá a svazenka vratičolistá. Lze doporučit i pohanku obecnou, ředkev olejnou a krambe habešskou. Je však nutné vzít v úvahu i dostupnost osiva. Uvedené druhy meziplodin převážně dosahovaly stabilně nejvyšších výnosů biomasy.
Nejméně vhodnou meziplodinou zařazenou před jarní ječmen byla svazenka vratičolistá (až 20% snížení výnosu ve srovnání s kontrolní variantou).*

Více informací naleznete v ÚRODĚ č. 12/2018 na str. 48

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *