Stávající podmínky ochrany půdy přinášejí změny v pěstování kukuřice seté v rámci DZES 5. Platnost nových opatření DZES 5 je naplánována na 1. 7. 2025. Změna protierozní ochrany je spojena s vyhláškou č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí, a s přijetím Strategického plánu společné zemědělské politiky 2023–2027.
Primární změnou je na základě dostupných informací vznik ploch mírně erozně ohrožených s vyšším rizikem (MEO-VR) a ploch mírně erozně ohrožených s nižším rizikem (MEO-NR). Na těchto plochách jsou jasně definované půdoochranné technologie pro pěstování plodin s nízkým stupněm ochranného vlivu vegetace, kam kromě kukuřice spadají rovněž: čirok, brambor, řepa, slunečnice a sója. Vznik ploch mírně erozně ohrožených s vyšším rizikem a s nižším rizikem je spojen s potřebou zajištění adekvátní protierozní ochrany na orné půdě, ale zároveň zajišťuje stabilizaci výměr silně erozně ohrožených ploch (SEO) vůči předchozímu stavu. Na plochách SEO nelze plodiny s nízkým stupněm ochranného vlivu vegetace pěstovat, píší v Úrodě č. 12/2024 doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., a Ing. Josef Chára, z Centra precizního zemědělství při České zemědělské univerzitě v Praze.
Zásadním principem protierozní ochrany půdy je preference systémů zpracování půdy bez jejího obracení, tedy omezení orby. Přestože je v rámci DZES 5 řešeno omezené množství plodin, z hlediska podílu jejich výměr na osevech v rámci ČR se jedná z tržního hlediska či vazby na živočišnou výrobu, včetně bioenergií, o zásadní plodiny a komodity.
Původní proces vývoje půdoochranných technologií byl postaven na definici technologie, jejíž realizace měla určovat splnění podmínky v rámci DZES 5. Z hlediska kontrolovatelnosti opatření ze strany státu se však jednotlivé technologie rozrostly o dodatečná kritéria, která z dostupných informacích o podobě DZES 5 mohou být spojeny s omezením rozvoje nových technologií, tak i z hlediska efektivní realizace opatření navržených, uvádějí autoři.
Za půdoochranné technologie (POT) pro pěstování plodiny s nízkým stupněm ochranného vlivu vegetace (tedy primárně vztaženo na kukuřici) na plochách mírně ohrožených s vyšším rizikem lze využít:
• zakládání do ochranné plodiny, rostlinných zbytků,
• strip-till (pásové zpracování půdy),
• zakládání porostu s pomocnou plodinou.
Za půdoochranné technologie (POT) pro pěstování plodiny s nízkým stupněm ochranného vlivu vegetace (tedy primárně vztaženo na kukuřici) na plochách mírně ohrožených s nižším rizikem lze využít:
• ochranné pásy,
• obsetí ochrannými pásy,
• maximální výměra plodiny 10 ha,
• aplikace organické hmoty,
• zakládání porostu do úzkých řádků u kukuřice a čiroku,
• ozelenění kolejových řádků,
• osevní sled.
Úvodní snímek: Výsev kukuřice přímo do strniště obilní předplodiny zajistí dostatečný pokryv půdy rostlinnými zbytky i po vzejití porostu Foto Václav Brant
