Pěstování hrachu setého v širších řádcích není pro zemědělskou praxi zcela neznámou technologií. Kromě navýšení rozteče řádků je spojena se snížením výsevku o 20 až 35 % a samozřejmě s využitím principů přesného setí.
Tématem se v Úrodě č. 6/2021 zabývá spolu s dalšími autory doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Konstatuje, že mezi hlavní důvody vedoucí k výsevu hrachů do řádků s roztečí 25 až 45 cm lze považovat následující důvody:
Snížení počtu jedinců v kombinaci s jejich pravidelnějším rozmístěním omezuje vnitrodruhovou konkurenci a zvyšuje zdrojový potenciál stanoviště z hlediska dostupnosti zdrojů (voda, živiny, sluneční záření a prostor).
Nižší počet jedinců na jednotku plochy je primárním faktorem omezujícím rizika vodního stresu.
Rozšíření prostoru pro růst rostlin omezením počtu jedinců na jednotku plochy zajišťuje možnost vyšší plasticity vývoje kořenového systému a nadzemní části rostliny, a tím i využití kompenzačního potenciálu dané odrůdy, včetně přirozené adaptability na stresové faktory.
Širší prostor mezi řádky umožňuje využití systémů meziřádkové kultivace půdy během vegetace, ale také použití pásových aplikací přípravků na ochranu rostlin (ekonomické a ekologické dopady).
Využití strojů pro přesné setí je spojeno s již uvedenou optimalizací rozmístění rostlin, ale také s možností cílených aplikací kapalných a pevných látek při setí (inokulanty, půdní baktérie, pomocné látky, hnojiva a stimulátory), včetně pásové aplikace herbicidu na řádek rostlin při setí.
Snížení výsevku přináší samozřejmě pokles ekonomických nákladů na osivo, ale zvyšuje kvalitativní požadavky na parametry osiva (především klíčivost).
Zajímavou, ne však zcela jednoznačně objasněnou otázkou je vliv širších řádků na mikroklima porostů, zejména z hlediska omezení výskytu chorob a škůdců.
Předpokladem technologie je rovněž práce s habitem rostlin dané odrůdy při výsevu do širších řádků, který se projevuje nižší délkou lodyh, četnější tvorbou plodných větví a většinou i vyšším nasazením lusků.
Opomenout nelze ani omezení dlouživého růstu rostlin, čímž může rostlina „ušetřené“ asimiláty investovat i do produkce generativních orgánů.*