Projekt Carboneg představila na výstavě Naše pole společnost Benefit Management s. r. o. Zemědělcům nabízejí odměny za množství uhlíku, který uloží do půdy. Jeho obsah měří, meziroční přírůstky vyhodnocují a vygenerují uhlíkové kredity, které prodají firmám, jež chtějí být uhlíkově neutrální a potřebují část své uhlíkové stopy vykompenzovat.
David Bouma
Jednatel společnosti Ing. Václav Kurel uvedl, že vyplácí 250 Kč za 1 t CO2. Ze zahraničních zkušeností podle něj vyplývá, že dosažitelný je přírůstek 10 t CO2/ha za rok, pokud se hospodaří regenerativním způsobem. Pro zemědělce by to představovalo dodatečný příjem 2500 Kč/ha a rok. Velký přínos pro zemědělce z přechodu na regenerativní hospodaření spočívá podle Ing. Kurela v tom, že si výrazně sníží náklady na hnojiva, naftu a ochranu rostlin.
Nenarušovat půdní život
Regenerativní způsob hospodaření je založen na několika principech. Musí se minimalizovat chemické a mechanické narušování půdy, aby se nenarušoval půdní život, uvedl Ing. Kurel. Hodně se využívají meziplodiny a pomocné plodiny, které dodávají uhlík do půdy. Hlavní je, aby se vrátil život do půdy, aby fungovala symbióza rostlin s půdními mikroby, zdůraznil.
Podle jejich doporučení by po sklizni by měl zemědělec vysít meziplodiny, čím pestřejší směs, tím lépe, následně je nechat vymrznout a zasít přímo hlavní plodinu. Postupně by měl omezovat hnojiva. Například za tři roky by podle Ing. Kurela zemědělci mohli dostat do stavu, kdy by nemuseli aplikovat žádná.
Řešení, jak zvýšit podíl humusu v půdě, mají i pro pastviny a trvalé travní porosty, je založeno na regenerativním způsobu pastvy. Ta se snaží imitovat přirozený pohyb velkých stát (bizonů, turů) po pastvinách. Stádo je kompaktní (kvůli ohrožení predátory), vysokou trávu spase na půl, a druhý den se přesune jinam. Zvířata trávu částečně spasou, částečně pošlapou, tím se dostane organická hmota blíž k povrchu půdy a tráva rychleji obroste, uvedl Ing. Kurel.
Půda nemá být holá
Průběžně každý rok odebírají vzorky půdy a odesílají je do laboratoře Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i., kde se změří oxidovatelný uhlík. „Vloni jsme dělali první vlnu základního měření, letos na podzim budeme dělat první meziroční měření,“ uvedl Ing. Kurel. Ze strany zemědělce platí závazek, aby trvale přestal orat. Firma také vyplácí 80 % financí hned a 20 % po pěti letech po případném ukončení smlouvy, když zjistí, že nedošlo k poklesu. Motivují tak zemědělce k tomu, aby nerozoral pole, na kterém předtím regenerativně hospodařil. „Také doufáme, že po pěti letech zemědělec uvidí, že půda je mnohem kvalitnější,“ konstatoval Ing. Kurel. Jak uvedl, od loňského roku již v tuzemsku spolupracují jak s velkými, tak s malými podniky. Ing. Kurel očekává, že za deset let bude regenerativní hospodaření mainstream, protože nabízí odpověď na všechny stávající problémy zemědělství, ať už se jedná o drahá hnojiva a pohonné hmoty, erozi, sucho, přívalové deště a podobně. „Půda by nikdy neměla být holá,“ zdůraznil.*
