Na stanici Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) v Hradci nad Svitavou na konci března zahájili setí pokusů s jarními plodinami. Na pokusné parcely vysévali několik druhů plodin pěstovaných v menší míře, jako je hořčice, jarní mák a luskoviny – konkrétně hrách a bob. Celková plocha stanice činí zhruba 100 hektarů. Testují tam samozřejmě i ozimé plodiny jako je řepka, u které v maloparcelkových pokusech dosáhli výnosu i 7 t/ha, a to bez použití fungicidů.
Činnost je na stanici rozsáhlá, například parcel pokusů užitné hodnoty je několik tisíc, upozornil hlavní plodinový specialista Ing. Petr Zehnálek. Dodal, že se zkouší zhruba 10–11 odrůd hořčice ve třech opakováních, podobné je to také u máku. U hrachu se letos ověřuje zhruba 18 odrůd, pokus s jarním bobem je menší, jen sedm odrůd. Kromě toho se zakládají rozsáhlé pokusy se všemi hlavními obilovinami, čili pšenicí, ječmenem, žitem, ale i tritikale.
Stanice se specializuje také na zkoušení olejnin. Kromě ozimé řepky se zde zkouší i další chladnomilné olejniny, například již zmíněná hořčice, dále mák a olejný len. Výnosy řepky se pohybují obvykle mezi 4–5 t/ha, v některých letech byly na maloparcelových pokusech dosaženy i výnosy kolem 7 t/ha i přesto, že se nepoužívají fungicidy. Pokusné plochy jsou ale na místě, které je poměrně dost vystavené větru, podle Ing. Zehnálka se tam bílá hniloba řepky málokdy vyskytuje v nějaké výrazně velké míře.
Výnosy máku jsou značně proměnlivé – pohybují se v rozmezí od jedné do více než dvou tun na hektar v závislosti na průběhu vegetačního období. Důležité je především množství a rozložení srážek. Na růst máku má velmi negativní dopad přemokření půdy. Podobně je na tom i hořčice bílá, která je vysoce citlivá na extrémní vlhkost, a v případě nadměrných srážek může dojít k jejímu odumření, upozornil Ing. Zehnálek.*
