Pásové střídání plodin: Řešení eroze, která nás ročně stojí miliardy

Rozmanité půdy tvoří základ ekosystémů a poskytují nespočet služeb souvisejících s produkcí i environmentální udržitelností. Stav půd však celosvětově není dobrý; například podle odhadů je více než 60 % evropských půd nezdravých. V rámci degradace půdy představuje eroze významnou hrozbu. Náklady na degradaci půdy v EU přesahují 50 miliard EUR ročně, a to bez započtení odhadů za ztrátu biodiverzity, povodně, sucha či zdravotní důsledky související s kontaminací půdy.

Jak uvádí prof. Dr. Ing. Bořivoj Šarapatka, CSc., z Univerzity Palackého v Olomouci ve svém článku v časopisu Úroda č. 11/2025, Rozmanité půdy tvoří základ ekosystémů a poskytují nespočet služeb souvisejících s produkcí i environmentální udržitelností. Stav půd však celosvětově není dobrý; například podle odhadů je více než 60 % evropských půd nezdravých. V rámci degradace půdy představuje eroze významnou hrozbu. Náklady na degradaci půdy v EU přesahují 50 miliard EUR ročně, a to bez započtení odhadů za ztrátu biodiverzity, povodně, sucha či zdravotní důsledky související s kontaminací půdy.

Eroze v České republice a její hrozby

V samotné České republice je vodní erozí ohroženo přes 50 % plochy zemědělské půdy. Ztráta z orné půdy u nás činí zhruba 21 milionů tun ornice ročně, s finančními ztrátami asi 18 miliard Kč ročně. Kromě vodní eroze, která jen v EU představuje ztrátu 670 mil. tun půdy ročně, se na úbytku podílí i větrná eroze (v průměru 0,53 t/ha/rok na orné půdě), orební eroze (odhady pro EU uvádí 7,2 t/ha/rok) a ztráta půdy při sklizni okopanin. Do budoucna nelze očekávat stabilizaci eroze, jelikož klimatické podmínky s vyšší četností přívalových srážek mohou intenzitu erozních procesů zvýšit až o 25 %.

Pásové střídání plodin jako komplexní řešení

Řešení eroze vyžaduje komplexní přístupy udržitelného hospodaření. Jako jedno z vhodných plošných organizačních opatření pro velké půdní bloky v ČR je navrhováno pásové střídání plodin (PSP).

PSP (strip cropping) se vyvinulo ve 20. století, zejména v USA, jako reakce na katastrofální dopady eroze. Princip je založen na střídání pásů plodin chráněných (s nízkým protierozním účinkem) a pásů plodin ochranných (s vysokým protierozním účinkem). Pásy plodin s vyšší pokryvností fungují jako přirozené bariéry, které zpomalují proudění vody stékající po svahu a zachycují erodovanou půdu. Tím dochází ke zlepšení infiltrace a snížení povrchového odtoku. PSP může být účinné i proti větrné erozi, kdy vyšší plodiny v jednom pásu chrání půdu v sousedním.

Nastavení pásů a volba plodin

Pro maximalizaci schopnosti omezovat erozi se PSP nejběžněji pěstuje v pásech po vrstevnici svahu.

• Šířka pásů: Šířka chráněných i ochranných pásů je stejná a podle současných pravidel nesmí překročit 43 metrů. Šířka se stanovuje na základě vyhodnocení erozních a odtokových poměrů lokality.

• Volba plodin: Maximální přípustné zastoupení erozně nebezpečné plodiny (chráněný pás) by nemělo překročit 50 % výměry. Je nutné zajistit, aby alespoň jeden pás vždy splňoval požadavky na pás ochranný, který plní funkci až po dostatečném zapojení porostu.

• Efektivita: Pásové střídání plodin ovlivňuje faktor ochranného vlivu vegetace (C faktor) i faktor účinnosti protierozních opatření (P faktor). Při určitém zjednodušení je možné říci, že PSP snižuje erozní smyv asi na třetinu ve srovnání s pozemky bez jakýchkoli opatření.

PSP lze kombinovat s neprodukčními plochami, které slouží pro zadržování vody, ochranu půdy, posílení biodiverzity a pohyb techniky. Tyto neprodukční plochy mohou tvořit maximálně 30 % výměry bloku a bývají osety travní směsí.

Legislativní podpora

V roce 2025 se PSP dostalo do legislativy novelou Nařízení vlády č. 83/2023 Sb., která zavádí ekoplatbu na jeho podporu. Fond poskytne platbu žadateli, pokud díl půdního bloku splňuje podmínku standardní orné půdy, má nejméně čtyři hektary a je silně nebo mírně erozně ohrožený.

Pro zefektivnění návrhu projektu k žádosti o dotaci je k dispozici aplikace MoPSP VÚMOP. V prvním roce přijímání žádostí se do systému zapojilo 11 zemědělských subjektů s celkovou plochou zhruba 1450 hektarů, a očekává se, že se PSP stane významným opatřením v ochraně půdy proti erozi. Předcházející popis PSP vychází z publikované metodiky (Dumbrovský, Šarapatka a kol. 2023), vytvořené v rámci projektu TA ČR.*