Ovlivní zákaz účinné látky flufenacet herbicidní ochranu obilnin – ano, nebo ne?

Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., působí na České zemědělské univerzitě v Praze, kde se již více než 25 let věnuje problematice plevelů, především možnostem jejich regulace.

Účinná látka flufenacet se stala součástí mnoha herbicidů, především těch určených k podzimnímu ošetření ozimých obilnin. Používá se především k regulaci trávovitých plevelů. Vedle toho se využívá synergického působení flufenacetu s dalšími účinnými látkami, zejména s diflufenicanem (např. Cougar Forte, Juventus, Pontos) k zasažení širšího spektra dvouděložných plevelů. Herbicidy obsahující flufenacet se proto staly velmi populární nejen u nás, ale především v západní Evropě (Velká Británie, Německo, Francie), kde se úspěšně používaly proti rezistentním populacím psárky polní k inhibitorům ALS a ACCasy. Toto masivní používání flufenacetu však v posledních letech vedlo k vývoji rezistence psárky polní i k této účinné látce. Také v ČR se začaly, v důsledku dlouhodobého opakovaného používání flufenacetu, objevovat populace chundelky metlice se sníženou citlivostí k této látce, nebo dokonce zcela rezistentní populace, přičemž v budoucnu by pravděpodobně tento problém dále narůstal a k omezení používání flufenacetu v obilninách by stejně muselo dojít.

Spektrum účinných látek herbicidů použitelných v podzimním období, zůstane i po zákazu flufenacetu dostatečně široké, aby bylo možné efektivně regulovat většinu běžně se vyskytujících plevelů ozimých obilnin. Je však třeba počítat s tím, že restrikce dalších půdních herbicidů budou pravděpodobně velmi brzy následovat. Zúžení spektra účinných látek herbicidů, resp. snížení jejich dávkování povede k nárůstů problémů s rezistentními populacemi plevelů. Velké problémy lze čekat zejména při regulaci ozimých trávovitých plevelů, u kterých snadno vzniká rezistence k herbicidům (psárka polní, jílky), nebo jsou přirozeně odolné ke graminicidům používaných na jaře (mrvka myší ocásek, lipnice roční a částečně také sveřep jalový). Při regulaci těchto trávovitých plevelů se do budoucna neobejdeme bez většího využití nechemických metod regulace, které však budou pro většinu pěstitelů obtížně uplatnitelné.

Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., působí v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., Praha-Ruzyně. Zabývá se biologií, ekologií a regulací plevelů, rezistencí plevelů vůči herbicidům, invazními plevelnými rostlinami a v širších souvislostech agroekologií.

Úspěšná regulace plevelů spočívá především v cíleném uplatňování integrovaných systémů regulace plevelů. Ten spočívá zejména v prevenci a obsahuje pravidla střídáni plodin, agrotechniku, zpracování půdy, kultivaci, sklizeň a samozřejmě cílené používání herbicidních přípravků. Vzhledem k tomu, že především správné střídání plodin není možné v praxi uplatňovat, regulační efekt plevelů musí být zpravidla řešen používáním herbicidů. Bohužel v poslední letech vlivem zemědělské činnosti došlo k výrazné změně druhového spektra plevelů. Postupně došlo k expanzi především ozimých trávovitých plevelů (chundelka metlice, psárka polní, sveřepy aj.) i dvouděložných ozimých plevelů.

Dalším problémem, který významně komplikuje integrované systémy regulace plevelů, je rezistence plevelů. V současné době se na našem území vyskytuje více než 15 plevelných druhů rezistentní vůči některým účinným látkám herbicidů. Znepokojivý je především nárůst výskytu rezistentních populací u chundelky metlice, psárky polní, ale i u sveřepů.

Proto je důležitý monitoring rezistence, a především důsledné uplatňování antirezistentní strategie v systémech regulace plevelů, tedy střídání herbicidů s rozdílným mechanismem účinku, aby se zabránilo riziku šíření rezistentních populací plevelů na našem území. Z tohoto pohledu je důležité mít k dispozici široké spektrum herbicidních přípravků s různými mechanismy účinku.

Účinná látka flufenacet je přijímána hlavně kořeny a hypokotyly klíčících plevelů. Význam této látky spočívá především v účinku na rezistentní populace chundelky metlice, psárky polní, sveřepy, jílky a celou řadu dvouděložných plevelů například violku rolní, ptačinec prostřední, hluchavku nachovou, heřmánkovec přímořský, rozrazil břečťanolistý, rozrazil perský, svízel přítulu v ozimé pšenici a ozimém ječmeni.

Zákaz této účinné látky nepovede ke zhroucení integrovaných systémů regulace, ale významně zkomplikuje efektivitu uplatňování antirezistentní strategie v těchto systémech regulace plevelů.*