Sója luštinatá sice nepatří k našim tradičním plodinám, ale své místo si už na našich polích našla. V posledních třech letech se její plochy v České republice drží na nejvyšší úrovni v historii. Mnohé zemědělské podniky mají s pěstováním sóji dobré zkušenosti a stále vylepšují technologie. K nim patří i ZEVOS, s. r. o., Lošany hospodařící na Kolínsku.
Pro úspěšné pěstování sóji je potřeba nejen vybrat odrůdu vhodnou pro konkrétní stanoviště, ale také místním podmínkám přizpůsobit agrotechniku. Na technologie, které se mohou při pěstování sóji uplatnit, byl zaměřen polní den uspořádaný na půdě zemědělského podniku ZEVOS. Druhý ročník této akce uspořádal Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). Příchozí mohli za odborného výkladu porovnat porosty sóji dvou odrůd, Adelfia a ES Comandor, zakládané různými pěstitelskými technologiemi.
V poloprovozních pokusech se sójou se porovnávaly tyto varianty: 1. klasická rozteč řádků 12,5 cm a výsev běžným secím strojem, 2. založení porostů přesným secím strojem s roztečí řádků 37,5 cm a 45 cm a 3. pěstování sóji s využitím pomocné plodiny jako opatření proti erozi. Účastníci polního dne se seznámili nejen s přednostmi, ale zároveň i s úskalími pěstování sóji technologiemi s širokými řádky, případně s využitím pomocných plodin. Zajímavé poznatky vyplynuly z vyhodnocení struktury porostů založených různými pěstitelskými technologiemi. Informace o aktuální situaci v pěstování sóji a o pokusných variantách poskytli Ing. Pavel Procházka, Ph.D., z ČZU a doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., ze SPZO. Na poli vystoupili zástupci firem Agrofinal, spol. s r. o., a Saatbau Česká republika, s. r. o., jejichž odrůdy se v pokusech uplatnily.
Cílem pokusů bylo ověřit možnosti pěstování sóji technologií přesného setí na široké řádky 37,5 až 45 cm a s využitím pomocných plodin, protože sója patří mezi erozně problematické plodiny. Využití technologie širokých řádků umožňuje mechanickou kultivaci meziřádků. Tím lze nejen uspořit přípravky na ochranu rostlin, ale také lze odplevelit meziřádky v době, kdy už není možné sóju ošetřit postemergentně. Tento jev byl pozorován zejména v loňském roce, kdy pozdně jarní plevele vzcházely v době počátku květu sóji a nebylo je již možné chemicky likvidovat. Porosty sóji založené na vyšší meziřádkovou vzdálenost bylo možno v tuto dobu ještě bez poškození plečkovat a eliminovat vzešlé plevele alespoň v meziřádku. Využití pomocných plodin vytvářejících vegetační pokryv v počátečních fázích růstu, kdy je sója erozně nejzranitelnější, umožní sóju pěstovat i na pozemcích, na kterých by to při standardních technologiích nebylo možné.
Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 12/2024.
Úvodní foto: Sója patří v Lošanech k hlavním plodinám
