
V polních podmínkách letos ověřují vědci z Univerzity Palackého nový ječmen se zkráceným stéblem, při jehož vývoji použili metodu editace genomu CRISPR/Cas9. Zapsali si tak v rámci Evropské unie prvenství. V následujících letech budou novou linii v pokusech sledovat a hodnotit například výnosy a kvalitu zrna.
Olomoučtí vědci při vývoji ječmene pracovali s mutací genu PIL1, který je zapojen do regulace růstu rostlin v reakci na světelné podmínky. Jeho mutací se předpokládá narušení řízení růstu stébla vedoucí ke zkrácení délky částí rostlinného stonku, takzvaných internodií. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.
Rostlina byla získána tak, aby v jejím genomu nezůstala žádná cizorodá DNA. Liší se od původní odrůdy pouze jedinou změnou v genu PIL1. „Funkční vzorek jarního ječmene označený TL-GP-PIL1 byl nejprve pěstován ve skleníku pro geneticky modifikované organismy v režimu uzavřeného nakládání. Mutantní, editovanou linii jsme vyvinuli ve spolupráci s profesorem Peterem Heddenem z Rothamsted Research institutu v Anglii,“ uvedla Ing. Ludmila Ohnoutková, Ph.D., z Laboratoře růstových regulátorů. Jedná se o společné pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v. v. i. Tisková zpráva dodává, že takový pokus s ječmenem vědci z Univerzity Palackého zahájili jako vůbec první v Evropské unii.
V rámci čtyřletého pokusu budou vědci na poli sledovat růstové fáze rostlin ječmene a hodnotit jeho výnosy a kvalitu zrna. Součástí experimentu je i křížení nové linie s elitními českými odrůdami jarního ječmene. Projekt navazuje na předchozí výzkumy geneticky upraveného ječmene, které na přírodovědecké fakultě probíhaly v minulosti a měly za cíl zvýšit nutriční parametry ječmene.*