
O tom, že na našem území dochází k oteplování v souvislosti se změnou klimatu, není pochyb. V teplejším počasí se u nás daří plodinám, které se v České republice dříve nepěstovaly nebo jen velmi omezeně. K nim patří čiroky a béry. Na semináři Šetrné hospodaření na půdě při probíhající klimatické změně uspořádaném na půdě Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., (CARC) se hovořilo i o možnostech využití teplomilných plodin.
O akci informovala ve svém článku Ing. Hana Honsová, Ph.D. Jak se v dočtete, s přednáškou nazvanou Uplatnění čiroku a dalších C4 rostlin při změně klimatu vystoupila Ing. Marie Lhotská z CARC. V úvodu uvedla, že by se na našem území mohly více rozšířit netradiční plodiny, ke kterým patří čiroky, béry, proso a laskavce. Jedná se o plodiny s C4 systémem fotosyntézy, díky kterému dokážou lépe hospodařit s vodou než C3 plodiny, ale vyžadují větší teplo. Čirok představuje pátou nejpěstovanější obilninu na světě po pšenici, ječmenu, rýži a kukuřici.
Bér italský se také nazývá bér vlašský nebo senegalské proso. Pochází z Asie a nejvíce se pěstuje v Číně a v Indii. Rostliny dorůstají výšky 100 až 150 cm. Vytváří až třicet centimetrů dlouhý lichoklas o průměru až tři centimetry. Na půdě CARC byly vyšlechtěny odrůdy béru Ruberit a Rucereus. Zatímco odrůda Rucereus je žlutosemenná, odrůda Ruberit má okrové zrno. Výnosy zrna v pokusech v Praze-Ruzyni kolísaly od 1,98 t/ha v podmínkách simulovaného sucha až do 7,85 t/ha při zavlažování.
V současnosti v CARC řeší projekt Působení nízké teploty na vitalitu semene a vybrané fyziologické charakteristiky čiroku v počátečních fázích růstu testované na odrůdách dostupných v ČR. K cílům patří zhodnotit vybrané fyziologické a růstové parametry a získat ucelený pohled na vliv chladového stresu v počátečních vegetačních fázích růstu a v době sklizně na biomasu.
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 12/2025.*
Úvodní foto: Bér italský vytváří mohutné lichoklasy Foto Hana Honsová